Dne 3. 6. ministryně Jana Maláčová přijala zástupce signatářů otevřeného dopisu a 19. 6. zaslala na dopis svoji odpověď.
Vyjádření osobního postoje ministryně nás ujistilo o zásadní shodě v rovině vize – tedy čeho je třeba dosáhnout:
„…ani já si nepřeji, aby lidé žili v ústavních zařízeních. Myslím, že nikdo z nás nechce pro sebe ani své děti, nebo rodiče život ve velkokapacitních pobytových zařízeních a s tím spojenou ztrátu svého soukromí, omezení kontaktu s těmi nejbližšími a odtržení od své komunity…“
Ve vysvětlení pozice ministerstva a jak kýženého stavu dosáhnout v rovině realizace, již tolik shody nenacházíme. Nebo v nás vzbuzují další otázky:
„…Jako ministryně jsem si vytkla za cíl stabilizovat a sjednotit financování sociálních služeb, …“
Napadá nás při tom otázka, zda se bude stabilizovat i financování velkokapacitních ústavních služeb, často v odlehlých regionech a segregujících lidi s postižením a seniory od komunit?
„…zamezit prekarizaci zaměstnanců v sociálních službách, zlepšit jejich kvalitu a tím dlouhodobě nastavit podmínky pro trvající proces deinstitucionalizace a transformace.“
Pokud zvýšení kvality služeb znamená opuštění velkokapacitních ústavních služeb a rozvoj služeb komunitních terénních, ambulantních a pobytových, zůstává nezodpovězená naše otázka k plánu takového přechodu: obsahujícího termíny, data, zodpovědnost a náklady s tím spojené. Také zmíněné řešení deinstitucionalizace přidáním na platech pracovníků během setkání s ministryní pro nás nepřináší vysvětlení souvislostí.
„…Ve státním rozpočtu je na investice do sociálních služeb z programu MPSV alokováno 740 mil. Kč na vznik nové infrastruktury včetně služeb komunitního charakteru…“
Z toho vyplývá, že investice do sociálních služeb ve výši 740 mil. Kč jsou mířeny i do sociálních služeb ústavního charakteru, velkokapacitní a segregující lidi od běžného života?
„…přiložená právní argumentace k novele se vyjadřovala ke starší verzi novely…došlo k řadě změn…“
Jaká je poslední verze návrhu novely Zákona o sociálních službách?
„… V návrhu novely odpovědnost za dostupnost sociálních služeb přebírá MPSV… Na plánování vzniku komunitních služeb…se tak bude podílet přímo MPSV.“
Jaké kompetence a zkušenosti využije MPSV pro rozvoj a dostupnost komunitních služeb ve všech regionech ČR, když samo zřizuje pouze 5 sociálních služeb ústavního typu?
Nicméně závěrečná vyjádření v odpovědi ministryně ukazují, že naše požadavky a kroky považuje za regulérní a opodstatněné: „…bojujete za práva osob s postižením na důstojný a kvalitní život a také za lepší, dostupnější a kvalitnější sociální služby. K vaší práci patří dohlížet na činnost a kroky MPSV…“
A budeme tedy pokračovat. Možná, že další příležitostí pro získání odpovědí na otázky „jak dosáhnout změny – tj. deinstitucionalizace v ČR“ bude kulatý stůl, který jsme předjednali na setkání:
„…Rozhodla jsem se na základě společného jednání, že bude svolán kulatý stůl k tématu deinstitucionalizace sociálních služeb v české republice. Domnívám se, že je v našem zájmu téma nejen diskutovat, ale také proces deinstitucionalizace v ČR nadále aktivně podporovat…“
Připojte se k otevřenému dopisu ministryni Maláčové ve věci deinstitucionalizace. JDE to bez ústavů.