Jaká je skutečná kapacita terénních sociálních služeb v České republice? V jak velkých zařízeních žijí lidé se zdravotním znevýhodněním? A jak se na financování těchto služeb podílí stát, kraje a obce? Odpovědi přináší unikátní analýza, kterou Jednota pro deinstitucionalizaci (JDI) zpracovala na základě dat poskytnutých Ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV).

Analýza poskytuje základní data o sociálních službách pro lidi se zdravotním znevýhodněním (tj. lidi se zdravotním postižením a lidi s chronickým duševním či somatickým onemocnění) a pro seniory, které v této podobě a detailu dosud nebyly veřejně dostupné. Významná část ze sociálních služeb slouží současně lidem se zdravotním znevýhodněním a seniorům, proto není možné kapacity a financování těchto služeb striktně rozdělit na kapacitu pro lidi se zdravotním znevýhodněním a kapacitu pro seniory. Analýza nicméně přinesla informaci o tom, jakou část z kapacit těchto služeb využívají lidé se zdravotním znevýhodněním, a jakou senioři.

Vychází z nejaktuálnějších možných podkladů – detailních výkazů za rok 2024 (data za rok 2025 budou k dispozici až v srpnu 2026). Díky spolupráci s MPSV se podařilo vůbec poprvé nahlédnout pod pokličku statistik způsobem, který jasně ukazuje realitu českého sociálního systému.

Na co se analýza zaměřila?
Na rozdíl od běžných statistik, které různé typy služeb posuzují souhrnně, tato analýza se zaměřila na tři klíčové oblasti.

  1. Terénní vs. ambulantní forma poskytování služeb: Jasně rozklíčovala kapacity služeb podle toho, zda jsou poskytovány přímo v domácím prostředí klienta (terénní formou), nebo v zázemí organizace (ambulantně).
  2. Velikost pobytových zařízení: Zmapovala lůžkové kapacity podle toho, kolik míst se nachází na jedné konkrétní adrese. Vidíme tak, zda jde o velká institucionálmí zařízení, s desítkami či stovkami míst nebo o pobytovou službu komunitního typu pro jednotky lidí.
  3. Původ peněz: Detailně rozebrala, kolik financí do systému teče ze státního rozpočtu a kolik přispívají kraje a obce ze svých rozpočtů.

Klíčová zjištění analýzy
1. Personální kapacity a dostupnost služeb

Analýza ukázala, kolik lidské síly (přepočtených úvazků) v přímé práci s klienty reálně máme v jednotlivých typech péče:

  • V terénních službách sociální péče pro lidi se zdravotním znevýhodněním a seniory (kam spadá např. pečovatelská služba či osobní asistence) pracuje necelých 12 000 úvazků pracovníků v přímé péči.
  • V terénu v rámci sociální prevence (konkrétně u rané péče pro rodiny s dětmi se znevýhodněním) je k dispozici celkem 300 úvazků.
  • Ambulantní služby (kam lidé docházejí) disponují personální kapacitou necelých
    4 150 pracovníků v přímé práci.
  • Pobytové služby stále tvoří obrovský podíl celého systému. Disponují celkovou kapacitou téměř 82 500 míst a o klienty se v nich stará 46 500 pracovníků v přímé práci

2. Financování z veřejných rozpočtů

Díky propojení dat z výkazů MPSV a vyúčtování od krajských úřadů máme poprvé přesný obrázek o finančních tocích. V roce 2024 činil celkový objem veřejné podpory pro tyto služby 32,25 miliard korun. Kdo se na tom podílel?

  • Státní rozpočet (23,34 mld. Kč): Tvoří naprostou většinu financování. Jde především o dotace, které stát rozděluje krajům a ty je pak posílají konkrétním službám.
  • Krajské rozpočty (5,47 mld. Kč): Částka, kterou kraje doplatily ze svých vlastních zdrojů nad rámec státních dotací.
  • Obecní rozpočty (3,44 mld. Kč): Finanční podpora od měst a obcí, které si uvědomují důležitost dostupnosti služeb pro své občany.

Analýza kapacity terénních a ambulantních sociálních služeb pro lidi se zdravotním znevýhodněním a seniory v ČR (str. 10).

Analýza: Základní data o kapacitách a financování sociálních služeb pro osoby se zdravotním znevýhodněním (a seniory) v Česku (PDF, květen 2026)

Od čísel k souvislostem: Co nám data skutečně říkají?

Surová čísla o tisících úvazků nebo miliardách korun sama o sobě nestačí k tomu, abychom pochopili, jak dobře systém sociálních služeb pro lidi se zdravotním znevýhodněním v Česku funguje. Zpracovatel analýzy proto vzal data z první analýzy (například zmíněných 12 tisíc úvazků v terénu nebo 4 tisíce v ambulancích), přepočítal je v jednotlivých krajích na tisíc obyvatel a porovnal českou realitu se zahraničím.

Z tohoto srovnání vznikla navazující publikace Hlavní zjištění, která pojmenovává sedm klíčových fenoménů současné české sociální péče:

  1. Pobytové služby mají nad terénem dvojnásobnou převahu

Když porovnáme celkové kapacity, zjistíme, že kapacity pobytových sociálních služeb pro lidi se zdravotním znevýhodněním a seniory jsou v Česku dvakrát vyšší než kapacity služeb terénních. Systém je tak stále nastaven spíše na odchod lidí do institucí než na jejich podporu doma.

  1. V mezinárodním srovnání komunitní služby zaostávají

Kapacity komunitních služeb (tedy těch, které pomáhají lidem žít běžný život v jejich přirozeném prostředí) jsou v Česku výrazně nižší, než je obvyklé v mnoha jiných vyspělých zemích. Naopak lůžková kapacita dlouhodobé péče v ČR dosahuje hodnot, které jsou v zahraničí běžné – chybí nám však právě ta druhá, flexibilní polovina systému.

  1. Velká zařízení v pobytových službách stále dominují

I když se o deinstitucionalizaci (transformaci velkých ústavů na menší bydlení) mluví dlouho, realita se mění pomalu. Většinu z lůžkové kapacity pobytových služeb pro lidi se zdravotním postižením v ČR stále tvoří velkokapacitní zařízení.

  1. Rovný přístup? Mezi kraji panují propastné rozdíly

Přepočet dat na tisíc obyvatel odhalil zásadní nespravedlnost: mezi jednotlivými kraji existují obrovské rozdíly v kapacitě terénních i ambulantních služeb. V praxi to znamená, že lidé se zdravotním znevýhodněním nemají v České republice rovný přístup ke komunitním službám – to, jaké pomoci se vám dostane, závisí na tom, v jakém kraji žijete.

  1. Peníze tečou hlavně do lůžek

Finanční analýza potvrdila, kam se systém reálně orientuje. Na podporu terénních a ambulantních služeb jde jen menší část z celkových prostředků vynakládaných na sociální služby. Většina peněz stále financuje provoz lůžkových zařízení.

Proč na silných komunitních službách záleží?

Zahraniční zkušenosti i praxe ukazují, že silné komunitní služby představují naprostý základ moderních sociálních systémů. Jsou to právě terénní pracovníci, osobní asistenti a ambulantní centra, co umožňuje lidem žít důstojný a autonomní život v jejich přirozeném prostředí, udržet si vazby s rodinou a přáteli a nebýt izolováni od společnosti.

Tato navazující publikace ukazuje, kde má Česká republika strukturální problémy a na které oblasti je potřeba zaměřit pozornost i finance v nejbližších letech.

hlavni_zjisteni_soc_sluzby_kveten_26 Hlavní zjištění ke stažení zde.

Publikace: Hlavní zjištění o kapacitách a financování sociálních služeb (PDF, květen 2026)

Úplně nejdůležitější zjištění byla zpracována do následujících 4 infopaperů:

1_list_kapacita_cz 2_list_kraje 3_list_finance 4_list_mezinarodni_srovnani