Většina dětí se zdravotním postižením v ČR umístěná v pobytových zařízení vyrůstá ve velkých ústavech. Z toho 80 % v nevhodném prostředí, například společně s dospělými. S tímto zjištěním přišla Iniciativa 8000důvodů Nadace J&T, která situaci dětí se zdravotním postižením mapuje ve své zprávě vytvořené ve spolupráci s MPSV.
Přibližně 500 dětí se zdravotním postižením dnes v Česku vyrůstá mimo svou rodinu, vyplývá z analýzy Iniciativy 8000důvodů, která mapovala situaci na podzim 2024. Přestože se stát zavázal, aby děti v náhradní péči vyrůstaly v běžném prostředí, více než 80 % dětí se zdravotním postižením v Česku, které jsou umístěné ve státní pobytové péči, stále žije v objektech ústavního typu. Téměř 60 % dětí žije v ústavech v malých obcích, často bez dostupnosti speciálních škol a podpůrných služeb.
Na podzim roku 2024 byla téměř polovina ze všech dětí se zdravotním postižením vyrůstajících mimo rodinu umístěna v ústavu společně s dospělými (o legislativě týkající se umisťování dětí s dospělými jsme psali zde). Jedí stejné jídlo, personál často nemá specializaci na děti, v některých ústavech dokonce dochází ke sdílení sociálních zařízení.
Většina dětí se zdravotním postižením, které jsou umístěny v DOZP), zůstává v těchto zařízeních i poté, co dosáhnou plnoletosti. Místo návratu do rodiny nebo přechodu do jiné formy podpory v komunitě setrvávají dlouhodobě v instituci, kde mnohdy zůstanou do konce života.
“Ústav není místo, ve kterém lze zajistit naplnění všech práv a potřeb dítěte na soukromí, maximální rozvoj, rodinné prostředí či zapojení do komunity,” uvádí 8000 důvodů.
Jak vypadá situace v jednotlivých krajích?
V 10 ze 14 krajů Česka žily v době sběru dat všechny děti umístěné do DOZP výhradně v ústavních zařízeních – tedy nikoliv v domácnostech komunitního typu. V 9 ze 14 krajů dosud nedošlo k žádnému či významnému pokroku v deinstitucionalizaci péče o děti se zdravotním postižením, přestože by byl přesun péče do komunity možný.
Příkladem dobré praxe je Pardubický kraj, kde se podařilo všechny děti umístit do komunitního prostředí. Výrazný posun nastal také v případě zařízení zřizovaných Hlavním městem Prahou, kde většina dětí byla rovněž přesunuta z ústavů do služeb komunitního typu.
JDI aktivně usiluje o napravení situace od roku 2018. Předsedkyně JDI Terezie Hradilková jen v roce 2024 opakovaně jednala k nevyhovující situaci dětí s postižením v DOZP s vládní zmocněnkyní pro lidská práva Klárou Šimáčkovou Laurenčíkovou a sekční ředitelkou MPSV Zdislavou Odstrčilovou. S žádostí o intervenci ve prospěch těchto dětí se obrátila také na ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku.
Celou zprávu iniciativy 8000důvodů naleznete zde.
