Esej Miroslava Cangára se věnuje zkušenostem s obhajobou komunitních služeb na Slovensku a v Norsku. Obě země si prošly a procházejí v lecčem podobnými, ale zároveň velmi rozdílnými cestami přechodu z institucionální sociální péče na podporu v komunitě. Skrze jejich zkušenosti se můžeme učit a zamyslet se nad tím, jak zlepšit přístup ke službám a podpořit účinné modely komunitní péče, které jsou přizpůsobeny potřebám a rozhodnutím občanů se zdravotním postižením.
PhDr. Miroslav Cangár, PhD. působí na univerzitě VID Vitenskapelige Høgskole v Norsku. Je odborníkem na sociální služby a deinstitucionalizaci, má zkušenosti z praxe i tvorby národních strategií na Slovensku.