Specifické cíle Akčního plánu pro cílovou skupinu
Osoby se zdravotním postižením

Výstup ze setkání podskupiny pro Osoby se zdravotním postižením ze dne 21. 9., 5. 10., 9. 10. 2018, členové: Kulichová Romana, Hradilková Terezie, Němcová Milena, Michálková Zdeňka, Farská Pavlína, Pelikánová Jitka, Krč Michal, Křečková Markéta, Pučková Ivana, Pilná Jana, Čápová Martina, Ivana Tomešová Dubová)

 

Strategický cíl A: Přijmout právní normy vztahující se k transformaci sociálních služeb

 

Cíl A1: Jednoznačně legislativně vymezit základní pojmy v zákonech, vyhláškách a metodických pokynech související s deinstitucionalizací.

Opatření: Zpracovat návrh novely zákona o sociálních službách a jasně v něm vymezit a aktualizovat základní pojmy – §3: deinstitucionalizace, transformace, komunitní služba včetně kritérií, pečující osoby[1].

Cíl A2: Začlenit do legislativy princip subsidiarity – tzn. sociální situace je nejprve řešena na nejnižší možné úrovni, tj. pokud si osoba nezvládne pomoci sama, poskytuje podporu rodina, komunita, veřejně dostupné služby a až poté sociální služby nejdříve terénní, ambulantní a případně pobytové umožňující život srovnatelný s jeho vrstevníky.

Opatření: Zpracovat návrh novely zákona o sociálních službách a zakotvit do základních zásad – §2 princip subsidiarity.

Cíl A3: Legislativně stanovit systémový a řízený přechod od ústavních ke komunitním službám, včetně podmínek a termínů.

Opatření: MPSV připraví a zformuluje základní teze pro vymezení a ukotvení DI v legislativě jako samostatnou právní normu (zákon o DI) nebo součást stávající legislativy.

Opatření: MPSV stanoví délku přechodného období a určí aktivity, milníky, odpovědnosti a termíny tohoto období v souladu s termíny NSRSS, to znamená např.:

• Upravit podmínky registrace poskytovatelů sociálních služeb tak, aby se zamezilo registraci nových služeb ústavního typu a finančně nepodporovat vznik nových kapacit ústavního typu.
• Upravit podmínky registrace poskytovatelů sociálních služeb tak, aby transformace byla s nimi v souladu.
• Kontrola pobytových služeb – jestli jsou komunitní nebo ústavní, případně odebrání registrace
• Stanovit poskytovatelům sociálních služeb povinnost neuzavírat nové smlouvy o poskytování sociálních služeb ve službách ústavního typu, které nesplňují zákonem stanovené podmínky pro komunitní službu.
• Plánované snížení kapacity ústavních služeb o XX% k danému období.

Opatření: Zakotvit v zákoně povinnost poskytovatelům pobytových sociálních služeb ústavního typu mít zpracovaný a schválený transformační plán do doby dvou let od nabytí účinnosti této povinnosti.

Opatření: Upravit podmínky registrace poskytovatelů sociálních služeb tak, aby se zamezilo registraci nových služeb ústavního typu a finančně nepodporovat vznik nových kapacit ústavního typu.

Opatření: Stanovit poskytovatelům sociálních služeb povinnost neuzavírat nové smlouvy o poskytování sociálních služeb ve službách ústavního typu, které nesplňují zákonem stanovené podmínky pro komunitní službu.

Cíl A4: Povinnost integrovat změnu systému sociálních služeb od ústavních ke komunitním do Střednědobých plánů rozvoje sociálních služeb s ohledem na práva a potřeby klientů a možností sítě sociálních služeb.

Opatření: Stanovit zákonnou povinnost krajů, jako součást střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb zahrnout strategii DI a její plnění na regionální úrovni. Strategie DI obsahuje popis výchozího stavu a časový harmonogram DI se závazkem postupného snižování kapacit pobytových sociálních služeb ústavního typu.

Cíl A5: Přijmout právní normy a opatření k zajištění práva na nezávislý život ve společenství

Opatření: Přijmout opční protokol k Úmluvě o právech osob se zdravotním postižením.

Cíl A6: Legislativně vymezit statut pečující osoby

Opatření: Právně zakotvit to, aby osoba/člen rodiny, který poskytuje celodenní péči blízké osobě s potřebou této péče (OZP, senior, dítě, osoby s duševním onemocněním), byl považován za plně zaměstnaného (účast na sociálním a zdravotním pojištění[2], včetně nároku na důchod).

Cíl A7: Posílit kontrolní roli MPSV se zaměřením na dostupnost a kvalitu sociální služby, ale i na to, zda je sociální služba poskytována komunitní formou, zda nedochází k přenosu ústavních prvků apod.

Opatření: Revidovat systém stávající kontroly sociálních služeb a navrhnout způsob kontroly dostupnosti, kvality a zejména toho, zdali je sociální služba poskytována komunitní formou, zda nedochází k přenosu ústavních prvků apod.

• Zveřejňovat výsledky kontroly způsobem dosažitelným a srozumitelným běžné veřejnosti včetně uživatelů sociálních služeb.

 

Strategický cíl B: Vytvořit podmínky pro svobodnou volbu klienta o směřování další pomoci, podpory a péče s důrazem na respektování přirozené důstojnosti, osobní nezávislosti, samostatnosti a práva začlenění do společnosti

 

Cíl B1: Vyjednat v meziresortní spolupráci systém včasné informovanosti o systému služeb a podpory v komunitě již při zjištění zdravotního postižení či propuštění člověka s postižením do domácí/ambulantní péče

Opatření: Zlepšit informovanost pečujících osob o dostupných možnostech podpory v komunitě

Opatření: Zajistit spolupráci s resortem zdravotnictví v oblasti informování pečujících osob: zejm. v oblasti neonatologie a u praktických a dětských lékařů.

Opatření: Zajistit v koordinaci s MZ ČR dodržování a využívání legislativních možností při zajišťování následné péče v domácím prostředí při propuštění.

Opatření: Ve spolupráci s MZ zajistit povinnost zdravotnických zařízení zjišťovat vůli a možnosti rodiny pečovat a poskytnout jí všestrannou pomoc a podporu v součinnosti zdravotnického personálu (edukace) a sociálně-zdravotního pracovníka (možnosti podpory v komunitě).

 

Strategický cíl C: Podpořit změny ústavního modelu poskytování sociálních služeb v model komunitní

 

Cíl C1: Zahrnout uživatele služeb a pečující osoby do sledování a vyhodnocování jejich kvality.

Opatření: Vytvořit metodiku pro zapojení uživatelů služeb do sledování a vyhodnocování jejich kvality.

Opatření: Zajistit, aby byly podklady a výsledky kontroly kvality přístupné ve srozumitelné formě uživatelům sociálních služeb.

Opatření: Zajistit objektivizované (týmové) sledování situace uživatelů sociálních služeb procházejících transformací.

Cíl C2: Monitorovat a vyhodnocovat plnění krajských strategií a plánů transformace a zajištění dostupné pomoci v komunitě

Opatření: Ministerstvo práce a sociálních věcí průběžně (vždy k 31. 3. následujícího roku) vyhodnocuje plnění krajských strategií DI a zajištění dostupné pomoci v komunitě a navrhuje opatření pro zlepšení.

Cíl C3: Deinstitucionalizaci sociálních služeb zohlednit ve vzdělávání všech pomáhajících profesí a osob, kterých se DI týká

Opatření: Cíle a principy deinstitucionalizace zohlednit v procesu udělování akreditací MPSV pro oblast celoživotního vzdělávání sociálních pracovníků a kvalifikačního vzdělání pracovníků v sociálních službách a kontrole uskutečňování akreditovaných vzdělávacích programů.

Opatření: Zajistit bezplatné rekvalifikace pracovníkům transformujících se zařízení, kteří v souvislosti s transformací zařízení mění své pracovní zařazení s cílem naplnění požadavků odborné způsobilosti na pracovníka v sociálních službách.

ociálních edování situace transformací.lužeb, reformy psychiatrické péčeytových služeb

Cíl C4: Zajistit vzdělávání pro pracovníky současných zařízení ústavního typu a tím podpořit informovanost a zvyšování kompetencí pro přechod do služeb komunitního typu.

Opatření: Zajistit, aby vedoucí pobytových služeb ústavního typu dostali zadání k transformaci a absolvovali kurz řízení změny sociální služby.

Opatření: Zajistit vzdělávací kurz pro sociální pracovníky a pracovníky v sociálních službách v principech a dovednostech změn v praxi a přístupu ke klientům (dle specifik koncových příjemců) směrem od péče k podpoře, k jejich uschopňování a jejich přechodu do služeb komunitního typu nebo podporovaného bydlení.

Opatření: Podpořit organizaci společného vzdělávání pracovníků napříč rezorty v případě, že pracují se stejnou cílovou skupinou osob.

Opatření: Zajistit nabídku akreditovaných vzdělávacích programů v oblasti změny způsobu poskytování služeb směrem ke službám komunitního typu s cílem posílit vzdělávání pracovníků sociálních odborů obcí a krajů, sociálních služeb i dětských domovů a dalších subjektů procesu DI.

Opatření: Zaměřit vzdělávací kurzy nejen na získání informací, ale i zkušeností a změny postojů pracovníků (stáže, workshopy, příklady dobré praxe, setkávání OZP s lidmi mimo služby komunitního typu).

Cíl C5: Integrovat princip sociálního začleňování (s ohledem na současné poznatky a mezinárodní i národní legislativu na podporu znevýhodněných lidí, jejich uschopňování a uplatňování jejich práv) do vzdělávacích programů sociálních a příbuzných oborů na středních, vyšších odborných a vysokých školách

Opatření: Nastavit spolupráci s MŠMT ohledně integrace principu sociálního začleňování.

Cíl C6: Vyhodnotit závazky udržitelnosti ústavních služeb podpořených v přecházejících letech investičními prostředky

Opatření: Vytvořit přehled všech podmínek udržitelnosti jednotlivých podpořených investičních akcí, pokud jsou bariérou transformace zařízení ústavního typu a vyhodnotit jejich dopady.

Cíl C7: Monitorovat a evaluovat výzkum zaměřený na vyhodnocování procesu deinstitucionalizace

Opatření: Analýza potřebných dat k monitorování a vyhodnocování procesu DI.

Opatření: Zapojit vysoké školy do realizace výzkumných šetření zaměřených na proces deinstitucionalizace v rámci specifického vysokoškolského výzkumu. Navrhnout témata DI do podporovaných programů Grantové agentury České republiky.

Opatření: Podporovat výzkumy dalších výzkumných organizací (statistické agentury, ÚZIS atd.) zaměřené na deinstitucionalizaci.

Opatření: Zařadit téma deinstitucionalizace mezi návrhy výzkumných potřeb programu BETA pro roky 2019 a 2020 a programů následných.

Opatření: Zahrnout některé údaje klíčové z hlediska deinstitucionalizace mezi údaje sledované ve výkaznictví o sociálních službách: zejm. délku pobytu každého člověka v zařízení, přesné zdroje investic do zařízení vč. délky závazku udržitelnosti.

Opatření: Zveřejňovat údaje o sociálních službách tak, aby s nimi mohl pracovat výzkumný sektor.

Cíl C8: Zlepšit podmínky pro pracovníky v sociálních službách

Opatření: Zajistit nabídku atraktivních vzdělávacích a rekvalifikačních kurzů pro pracovníky v sociálních službách.

Opatření: Zajistit zvýšení platů pracovníků v sociálních službách.

Opatření: Rozlišení stupňů náročnosti práce pro pracovníky, s ohledem na míru potřebné podpory uživatelů sociální služby.

 

Strategický cíl D: Podpořit deinstitucionalizaci stávajících sociálních služeb ve vztahu k rodinám s dětmi, osobám se zdravotním postižením, osobám s duševním onemocněním a seniorům

 

Cíl D1: Předcházet umísťování ohrožených dětí, osob se zdravotním postižením, osob s duševním onemocněním a seniorů do zařízení ústavního typu

Opatření: Poskytovatel pobytových služeb sociální péče má povinnost zajistit bezodkladné prošetření každé přijaté žádosti o poskytnutí pobytové sociální služby a v případě zařazení osoby do evidence odmítnutých klientů z důvodu naplněné kapacity nebo uzavření smlouvy o poskytnutí pobytové služby sociální péče odůvodnit, proč nemůže zájemce o službu žít ve svém domácím prostředí za podpory pečující osoby a za podpory terénních a ambulantních služeb.

Opatření: Posílit sociální práci na obcích, aby byl aplikován princip subsidiarity v praxi.

Opatření: Poskytovatel pobytových služeb sociální péče má povinnost přednostně přijmout osobu do služby komunitního typu nebo uzavírat smlouvu s klientem s výhledem budoucího přesunu do služby komunitního typu.

Opatření: Statisticky mapovat počet umístěných klientů do služeb ústavního a komunitního typu, na základě získaných dat pravidelně analyzovat a vyhodnocovat aktuální stav.

Opatření: Podporovat síť preventivních sociálních služeb a podpory kombinace formální a neformální péče v komunitách.

Cíl D2: Zvýšit kapacity služeb komunitního typu (terénních, ambulantních a pobytových) tak, aby byla dostatečně zajištěna dostupná síť komunitních služeb po celé České republice

Opatření: Zajistit dodržování principu subsidiarity na úrovni obce a poskytovatele.

Cíl D3: Zajistit možnosti samostatného bydlení pro lidi, kteří opouští ústavní služby a pro dospívající a mladé dospělé se ZP, kteří se osamostatňují.

Opatření: Zpracovat analýzu situací, kdy souběh soc. služby s bydlením je v rozporu s jeho individuálními potřebami (tj. lidí, kteří využívají pobytovou sociální službu z důvodu nedostatku bydlení a těch, kteří z důvodu nedostatku komunitní sociální služby musí bydlet v ústavní péči.

Opatření: Zahájit a naplánovat možnost oddělení sociálních služeb od bydlení.

 

Strategický cíl E: Zajistit dostupnou finanční pomoc v průběhu implementace procesu transformace sociálních služeb

 

Cíl E1: Zajistit veřejné finanční prostředky na komunitní sociální služby a jejich rozvoj.

Opatření: vytvořit účelově vázaný dotační titul na podporu transformačních procesů (transformace služeb ústavního typu)

Opatření: vytvořit investiční dotační titul na zřizování komunitních sociálních služeb (nových, rozvoj sítě)

Opatření: vytvořit účelově dotační vázaný titul na zajištění zvýšených provozních nákladů souvisejících s termínovanou transformací zařízení ústavního typu

Opatření: V případě služeb ústavního typu je možné je financovat jen v případě, že předloží v rámci dotačního řízení žádost o poskytnutí provozní dotace spolu s vypracovaným transformačním plánem (termínovat, od roku 2021 povinnou přílohou pro poskytnutí dotace v rámci dotačního řízení na provozní dotace transformační plán).

Opatření: Revidovat dotační tituly operačních programů tak, aby byly podporovány pouze služby komunitního typu.

Opatření: Monitorovat, vyhodnocovat a navrhovat opatření a podmínky pro využití finančních zdrojů dalších resortů, které mají na poskytování služeb vliv (zejm. prodlužují životnost objektů k poskytování pobytových sociálních služeb nevhodných).

Opatření: Zařadit podporu v přirozené komunitě jako součást horizontálních témat při předkládání žádostí o dotace.

Opatření: Podporovány jsou aktivity zacílené na potřeby pečujících osob (podpora sociálního začleňování, podpora zaměstnávání, vzdělávání, zajištění informovanosti o dostupné nabídce pomoci a její zprostředkování).

• koordinovaná, multioborová a komplexní podpora (podpora ze strany veřejné správy, podpora finančně sociálního zabezpečení, rozvoj služeb pro pečující osoby, podpora zaměstnávání v průběhu a po skončení péče.
• navázat výpočet důchodu pečujících na průměrný plat pracovníků v sociálních službách či sociálních pracovníků, aby lépe odrážel vykonávanou práci nebo na průměrný plat v NH.

Odůvodnění: práce pečujících osob není uznána jako práce, je nedostatečně zhodnocena při výpočtu starobního důchodu. U osob, které pečují méně jak 15 let není započítán žádný příjem, u těch, co pečují více než 15 let, vychází výpočet z příspěvku na péči – doporučujeme (v souladu s doporučeními FDV) navázat výpočet důchodu pečujících na průměrný plat pracovníků v sociálních službách či sociálních pracovníků, aby lépe odrážel vykonávanou práci nebo na průměrný plat v NH.

Cíl E2: Zvýšit sociálně-finanční zabezpečení pečujících osob

Opatření: Vytvořit národní strategii včetně nastavení komplexních finančních mechanismů podpory pečujících osob.

Cíl E3: Zajistit dostatek finančních prostředků pro osoby se zdravotním postižením, aby mohli využívat služeb komunitního typu a tím uspokojit své potřeby

• Opatření: Provést reformu „příspěvku na péči“ tak, aby fungoval opravdu jako individuální rozpočet a byl dostatečně flexibilní vůči potřebám oprávněné osoby.

Cíl E4: Zajistit finanční prostředky na zvýšení ohodnocení pracovníků v sociálních službách.

Opatření: Revidovat způsob a výši odměň pro sociální pracovníky a pracovníky v sociálních službách

Strategický cíl F: Zajistit řízení a koordinaci průběhu deinstitucionalizace sociálních služeb

Cíl F1: Zabezpečit řízení, koordinaci a vyhodnocování procesu deinstitucionalizace.

Opatření: V rámci MPSV bude definován řídící tým pracovníků s vymezenými kompetencemi a odpovědností za průběh procesu deinstitucionalizace, se zapojením zástupců všech příslušných odborů a s dopadem úkolů na všechny příslušné odbory.

Opatření: MPSV prostřednictvím řídícího týmu pracovníků poskytuje metodickou podporu relevantním aktérům (zadavatelům, zřizovatelům i poskytovatelům sociálních služeb a dalším dotčeným subjektům) v oblasti deinstitucionalizace a transformace.

Opatření: MPSV prostřednictvím řídícího týmu vytváří metodickou základnu s dopadem nejen do oblasti sociálních služeb, ale k prosazení cílů deinstitucionalizace a jednotného a koordinovaného přístupu k nim do všech agend, jež MPSV spravuje (oblast osob se zdravotním postižením, rodinná politika, ochrana práv dětí, senioři a politika stárnutí, sociální práce, politika zaměstnanosti, důchodové a nemocenské pojištění …).

Opatření: MPSV prostřednictvím řídícího týmu, aktivně informuje a zajišťuje přístup k informacím a realizuje pravidelná setkávání zástupců, územně samosprávných celků (krajů i obcí), státu a poskytovatelů sociálních služeb a dalších relevantních aktérů za účelem prosazení udržitelné implementace transformace sociálních služeb.

Opatření: MPSV prostřednictvím řídícího týmu stanoví doporučené postupy pro oblast transformace a oblast poskytování sociálních služeb, zejm.: posuzování nezbytné míry podpory (pro všechny sociální služby ústavního typu); zjišťování situace (záznam o změnách v životě uživatele) uživatelů (pro všechny sociální služby ústavního typu a pro komunitní služby, které vznikly jako výsledek transformace ústavu); Znaky a vodítka deinstitucionalizace (pro poskytovatele a zadavatele ústavních služeb).

Opatření: Řídící tým MPSV se podílí na spolupráci s dalšími resorty na základě schvalovacích a výkladových kompetencí v otázkách deinstitucionalizace a transformace ve svém resortu.

Opatření: MPSV iniciuje vytvoření koordinačního a expertního týmu pro meziresortní spolupráci, zejména pro koordinaci DI sociálních služeb a reformy psychiatrické péče se zástupci dalších klíčových resortů (MZ, MŠMT, MMR, MS, MV …), a tento tým koordinuje za pomoci řídícího týmu MPSV.

Opatření: MPSV v rámci koordinačního a expertního týmu pro meziresortní spolupráci v součinnosti s ostatními rezorty a relevantními subjekty podporuje meziresortní spolupráci na národní úrovni při řešení dílčích otázek DI, včetně pevně daného harmonogramu a úkolů a odpovědností.

Opatření: MPSV podpoří tripartitní vyjednávání v oblasti rozvoje sociálních služeb a tím naplní cíle sektorové dohody v oblasti sociálních služeb.

Opatření: MPSV systematicky zohledňuje cíle a principy deinstitucionalizace v agendách a činnostech spolupráce s ostatními rezorty s cílem zajistit rovný přístup všech dotčených cílových skupin ke službám v přirozeném sociálním prostředí, včetně veřejných služeb a bytové politiky, justice, a dalších.

 

Strategický cíl G: Zvýšit obecné povědomí o důležitosti deinstitucionalizace sociálních služeb

 

Cíl G1: Systematicky informovat o negativech a limitech ústavní péče, jejích důsledcích na život a osobnost člověka, a tím podpořit obecné povědomí o důležitosti deinstitucionalizace sociálních služeb

Opatření: Zrealizovat osvětovou kampaň o důsledcích života ve službách ústavního typu

Opatření: Vytvořit jednotný národní internetový portál, který bude obsahovat veškeré a nejnovější informace o celém procesu, které budou pravidelně aktualizované a zároveň ve srozumitelné podobě

Opatření: Připravit komunikační strategii (plán komunikace s veřejností)

Komunikační strategie:

• je zacílena na všechny relevantní cílové skupiny: veřejná správa, zřizovatelé a poskytovatelé sociálních služeb, poskytovatelé veřejných služeb a široká veřejnost i odborná veřejnost (lékaři, právníci …),
• opatrovníci, rodinní příslušníci, pečující osoby,
• využívá rozmanitého spektra nástrojů zohledňujících specifika cílových skupin,
• do realizace dílčích aktivit zapojuje jako nositele subjekty blízké jednotlivým cílovým skupinám a snaží se využít přirozených autorit v komunitě,
• zohledňuje klíčová témata, a to zejména: lidská a občanská práva, Úmluva o právech osob se zdravotním postižením, život v komunitě.

Cíl G2: Informovat o důležitosti výsledku transformace institucionální péče v péči komunitní (deinstitucionalizace)

Opatření: Zveřejňovat příklady dobré praxe – kdy lidé žijí v přirozeném prostředí s podporou komunitních služeb, podporovaného zaměstnávání (a to konkrétně dle cílových skupin) a to prostřednictvím tiskových zpráv, webových stránek, organizací přednášek, seminářů, konferencí a akcí pro odbornou a širokou veřejnost.

Opatření: Kazuistické konference zaměřená na problematiku komunitní péče o osoby se zdravotním postižením.

Cíl G3: Zahrnout všechny – uživatele služeb a pečující osoby do sledování a vyhodnocování jejich kvality.

Opatření: Naplánovat způsob, jakým mohou uživatelé služeb a pečující osoby sledovat, vyhodnocovat a zveřejňovat jejich kvalitu a praxi.

Specifické cíle Akčního plánu pro cílovou skupinu
Osoby s duševním onemocněním

Výstup ze setkání podskupiny pro Osoby s duševním onemocněním ze dne 21. 9., 5. 10. 2018, členové: Farská Pavlína, Hofschneiderová Anna, Němcová Milena, Krč Michal, Křečková Markéta, Protopopová Dita)

 

Strategický cíl A: Přijmout právní normy vztahující se k transformaci sociálních služeb

 

Cíl A1: Jednoznačně legislativně vymezit základní pojmy v zákonech, vyhláškách a metodických pokynech související s deinstitucionalizací.

Opatření A1: Zpracovat návrh novely zákona o sociálních službách a jasně v něm vymezit a aktualizovat základní pojmy –§3: deinstitucionalizace, transformace, komunitní služba včetně kritérií, pečující osoba.[1]

Cíl A2: Začlenit do legislativy princip subsidiarity – tzn. sociální situace je nejprve řešena na nejnižší možné úrovni, tj. pokud si osoba nezvládne pomoci sama, poskytuje podporu rodina, komunita, veřejně dostupné služby a až poté sociální služby nejdříve terénní, ambulantní a případně pobytové umožňující život srovnatelný s jeho vrstevníky.

Opatření A2: Zpracovat návrh novely zákona o sociálních službách a zakotvit do základních zásad –§2 princip subsidiarity.

Cíl A3: Legislativně stanovit podmínky pro přechod od ústavních ke komunitním službám

Opatření A3: Zakotvit v zákoně povinnost poskytovatelům pobytových sociálních služeb ústavního typu mít zpracovaný a schválený transformační plán do doby tří let od účinnosti vzniku této povinnosti.

Opatření A3: Legislativně ukotvit strukturu a obsah transformačních plánů.

Opatření A3: Upravit podmínky registrace poskytovatelů sociálních služeb tak, aby se zamezilo registraci nových služeb ústavního typu a finančně nepodporovat vznik nových kapacit ústavního typu.

Opatření A3: Stanovit poskytovatelům sociálních služeb povinnost neuzavírat nové smlouvy o poskytování sociálních služeb ve službách ústavního typu, které nesplňují zákonem stanovené podmínky pro komunitní službu.

Cíl A4: Integrovat povinnost vytvoření strategie deinstitucionalizace do krajských plánů rozvoje sociálních služeb a do komunitních plánů péče s ohledem na práva a potřeby klientů a možností sítě sociálních služeb.

Opatření A4: Krajské plány rozvoje sociálních služeb respektují Národní strategii deinstitucionalizace – tedy přechodu systému sociálních služeb z ústavní na komunitní).

Opatření A4: Novelizovat Vyhlášky č. 505/2006 Sb. – v části VII připojit povinnost krajů plánovat síť služeb v souladu s národní strategií DI (tedy přechodu systému sociálních služeb z ústavní na komunitní).

Opatření A4: Sjednotit období platnosti krajských plánů.

Opatření A4: Vytvořit jednotnou metodiku pro tvorbu a obsah krajských plánů transformace ústavních služeb.

Cíl A5: Přijmout právní normy a opatření k zajištění práva na nezávislý život ve společenství a zajištění ostatních lidských práv 

Opatření A5: Přijmout opční protokol k Úmluvě o právech osob se zdravotním postižením.

Opatření A5: Implementace Opčního protokolu do praxe a vytvořit legislativně nástroj pro hodnocení kvality dle standardů WHO.

Cíl A6: V zákoně o sociálních službách je ukotvena pozice pečující osoby

Odůvodnění: role pečující osoby je v AP k DI klíčová, neboť osoby mohou s podporou pečující osoby zůstat ve svém přirozeném prostředí – Unie pečujících

Zdůvodnění institutu pečující osoby jako součásti Akčního plánu DI:

Pokud chceme rušit ústavy, je nutné vytvořit prostředí, do kterého půjdou klienti těchto institucí – stávající i budoucí.

Většina z nás, tedy i lidé s postižením, senioři, všichni odkázaní na větší či menší míru podpory, by chtěli, pokud možno, zůstat v rodině. Rodina by měla být první, kdo v péči nastupuje. Již nyní je cca 1, 3mil. pečujících osob (výzkum FDV).  S rostoucí potřebou péče bude růst i potřeba pečujících osob. Jejich péče je nezastupitelná, bez nich to nejde a nepůjde. Bez jejich náležité podpory, uznání této péče jako rovnoprávné práce také ne. Pečující nemohou zůstávat v péči sami. Mnozí z těch, kdo nepečují, by v případě adekvátní podpory v péči, pečovali. Jiní by ji třeba neukončili…

Teprve po péči v rodině, pokud není nikdo, kdo by mohl/byl schopen pečovat a k podpoře této péče pro její další fungování, by měla nastoupit součinnost komunitních služeb (stávajících, nově vytvořených) a pečujících osob – sdílení péče. Či převzetí péče komunitní službou.

To je důvod, proč jsou pečující osoby součástí DI – jsou rovnoprávným partnerem a součástí komunitních služeb nastupujících po transformaci sociálních služeb

Opatření A6: Právně zakotvit to, aby pečující osoba/člen rodiny, která poskytuje celodenní péči osobám, byl považován za plně zaměstnaného a měla příjem (Pozn.: zajistit, aby za péči měla pečující osoba zajištěn příjem, včetně účasti na zdravotním pojištění, včetně nároku na důchod)[2].

Opatření A6: Vydefinovat roli pečující osoby a vytvořit analýzu formální péče v ČR a vytvořit návrh potřebných opatření.

Opatření A6: Revidovat institut asistenta sociální péče – § 83 ZSS

Cíl A7: Legislativně upravit systém podmínek nároku na příspěvek na péči

Opatření A7: Implementovat specifické cílové skupiny a s tím související vyšší náročnost péče do výše příspěvku na péči. Následně vyšší, příspěvkem i více motivovat sociální služby k poskytování komunitních služeb těmto klientům.

Opatření A7: Vypracovat metodiku posuzování výše nároku na příspěvek na péči pro specifické cílové skupiny (v odůvodnění zmínit osoby s duš. onemocnění)

Opatření A7: Provést analýzu současných podpůrných systémů a legislativního prostředí za účelem vytvoření konceptu individuálního rozpočtu[3].

Cíl A8: Vytvořit legislativně podmínky pro podporu bydlení osob s duševním onemocněním, se zdravotním postižením, seniorů a dětí opouštějící náhradní rodinnou výchovu

Opatření A8: Provést analýzu současného stavu v oblasti bydlení pro výše uvedené cílové skupiny.

Opatření A8: Vytvořit strategický plán pro sociální byty, které by byly dostupné pro výše uvedené osoby. Zahrnout do plánů i bezbariérové byty.

Opatření A8: Zajistit dostupnost rozmanité škály vhodného bydlení pro výše uvedené cílové skupiny ve spolupráci s dalšími rezorty (MMR, MPSV, MZ,…)

Cíl A9: Ukotvit v legislativě nezávislý kontrolní mechanismus, který se zaměří nejen na dostupnost a kvalitu sociální služby, ale i na to, zda je sociální služba poskytována komunitní formou, zda nedochází k přenosu ústavních prvků apod.

Opatření A9: Ve spolupráci s MZ navrhnout paragrafové znění příslušných právních norem týkající se legislativního ukotvení nezávislého kontrolního mechanismu, včetně sdílení dat a efektivního reportování.

Cíl A10: Příprava řízení nových forem řízení a koordinace sociálně zdravotní péče v kraji

Opatření A10: Ve spolupráci s MZ, MPSV a MŠMT vytvořit právní analýzu a zpracování koncepčního a legislativního návrhu.

Opatření A10: Implementace návrhu řízení sociálně zdravotní péče o specifické skupiny na základě 3 pilotních projektů ve 3 krajích. (Pozn. v souladu s připravovaným akčním plánem MZ pro oblast duš. zdraví) – § 95 ZSS – kompetence krajů.

Cíl A11: Vytvořit legislativní nástroj, aby bylo zajištění péče dostupné pro všechny osoby

Opatření A11: Legislativně ukotvit nástroj pro možnost umístění osob, které jsou opakovaně odmítání poskytovateli soc. služeb. V praxi by krajské úřady příslušné podle trvalého bydliště osoby, měli oprávnění vydat rozhodnutí o umístění této osoby ke konkrétnímu poskytovateli sociální služby, za předpokladu, že osoba byla prokazatelně odmítána a řešila svou situaci se sociálním pracovníkem obce. (odůvodnění ústavní žaloby, poskytovatelé si vybírají své klienty, kraje nemají páky, jak donutí poskytovatele, aby přijal klienty, revidovat naplňování povinností obcí, subsidiarita)

 

Strategický cíl B: Vytvořit podmínky pro svobodnou volbu klienta o směřování další pomoci, podpory a péče s důrazem na respektování přirozené důstojnosti, osobní nezávislosti, samostatnosti a práva začlenění do společnosti

 

Cíl B1: Vyjednat v meziresortní spolupráci systém včasné informovanosti o systému služeb a podpory v komunitě již při zjištění nepříznivé sociální situace či propuštění osoby s duševním onemocněním, se zdravotním postižením, seniory a pečující osoby

Opatření B1: Vytvořit strategii implementace stávajících legislativních podmínek a postupů v oblasti včasného informování o dostupných možnostech podpory v komunitě, edukace péče u výše uvedených cílových skupin osob.

Opatření B1: Vytvořit v jedné metodice kritéria mezirezortní spolupráce v oblasti postupu vzájemné informovanosti.

 

Strategický cíl C: Podpořit změny ústavního modelu poskytování sociálních služeb v model komunitní

 

Cíl C1: Revidovat systém kontroly sociálních služeb

Odůvodnění – Inspekce se zaměřuje na SQSS, nikoliv na to, zda je služba poskytována komunitní formou, vedle toho si kraje provádí svoje veřejnosprávní kontroly, protože službám rozděluje dotace a zodpovídá za síť služeb. Není provázanost se zdravotní oblastí. Chybí provázanost výsledků inspekcí a financování z pozice krajů. Vzniká duplicita kontrolních nástrojů.

Opatření C1: Výstupy kontroly zveřejňovat způsobem dosažitelným a srozumitelným běžné veřejnosti.

Opatření C1: Vytvořit metodiku pro zapojení uživatelů služeb do sledování a vyhodnocování kvality sociální služby.

Opatření C1: Nastavit kontrolní mechanismus a efektivní reportování zdravotně sociálních služeb.

Opatření C1: Upravit systém efektivního reportování výstupů inspekce a krajů jako donátorů.

Cíl C2: Monitorovat a vyhodnocovat plnění krajských strategií a plánů transformace a zajištění dostupné pomoci v komunitě

Opatření C2: Ministerstvo práce a sociálních věcí průběžně (vždy k 31. 3. následujícího roku) vyhodnocuje plnění krajských strategií a plánů transformace a zajištění dostupné pomoci v komunitě a navrhuje opatření pro zlepšení.

Cíl C3: Poskytovat metodickou podporu zadavatelům, zřizovatelům a poskytovatelům sociálních služeb v oblasti DI jako systému, včetně procesů transformace jednotlivých služeb ústavního typu

Opatření C3: Na úrovni MPSV stanovit tým pracovníků odpovědných za poskytování metodické podpory směrem k relevantním aktérům (zadavatelé, zřizovatelé, poskytovatelé sociálních služeb) v oblasti deinstitucionalizace.

Opatření C3: Principy a cíle deinstitucionalizace zohledňovat ve všech metodických činnostech MPSV a všech souvisejících agendách. Aplikovat jednotný a koordinovaný přístup k deinstitucionalizaci v rámci všech agend, v nichž MPSV plní metodickou funkci.

Opatření C3: Stanovit doporučené postupy MPSV pro oblast transformace a oblast poskytování sociálních služeb, zejm.: posuzování potřebné míry podpory (pro všechny sociální služby ústavního typu; zjišťování stavu uživatelů (pro všechny sociální služby ústavního typu a pro komunitní služby, které vznikly jako výsledek transformace ústavu); Znaky a vodítka deinstitucionalizace (pro poskytovatele a zadavatele ústavních služeb).

Cíl C4: Deinstitucionalizaci sociálních služeb zohlednit ve vzdělávání všech pomáhajících profesí a osob, kterých se DI dotýká

Odůvodnění: Asociace vzdělavatelů uděluje standard vysokým školám…

Opatření C4: Provést analýzu obsahu současných vzdělávacích programů v sociální oblasti.

Opatření C4: Zajistit bezplatné rekvalifikace pracovníkům transformujících se zařízení, kteří v souvislosti s transformací zařízení mění své pracovní zařazení s cílem naplnění požadavků odborné způsobilosti na pracovníka v sociálních službách.

Cíl C5: Zajistit vzdělávání pro pracovníky současných zařízení ústavního typu a tím podpořit informovanost a zvyšování kompetencí pro přechod do služeb komunitního typu.

Opatření C5: Vytvořit vzdělávací kurz řízení změny (transformace) sociální služby pro vedoucí pracovníky zohledňující všechny cílové skupiny (na které cílí tento AP).

Opatření C5: Zajistit vzdělávací kurz pro sociální pracovníky a pracovníky v sociálních službách v principech a dovednostech změn v praxi a přístupu ke klientům (dle specifik koncových příjemců) směrem od péče k podpoře, k jejich uschopňování a jejich přechodu do služeb komunitního typu nebo podporovaného bydlení.

Opatření C5: Podpořit organizaci společného vzdělávání pracovníků napříč rezorty v případě, že pracují se stejnou cílovou skupinou osob.

Opatření C5: Vytvořit akreditované vzdělávací programy v oblasti změny způsobu poskytování služeb směrem ke službám komunitního typu s cílem posílit vzdělávání pracovníků sociálních odborů obcí a krajů, sociálních služeb i dětských domovů a dalších subjektů procesu DI.

Opatření C5: Posílit vzdělávání a rozvoj práce s rodinami osob, které jsou v současné době v ústavní péči, a to tak, že bude vytvořena metodika pro práci a edukaci rodin osob, které jsou v ústavní péči a stanou se účastníky transformačního procesu.

Cíl C6: Integrovat princip sociálního začleňování (s ohledem na současné poznatky a mezinárodní i národní legislativu na podporu znevýhodněných lidí, jejich uschopňování a uplatňování jejich práv) do vzdělávacích programů sociálních a příbuzných oborů na středních, vyšších odborných a vysokých školách

Opatření C6: Nastavit spolupráci s MŠMT ohledně integrace principu soc. začleňování – rozvést.

Opatření C6: Cíle a principy deinstitucionalizace zohlednit v procesu udělování akreditací MPSV pro oblast kvalifikačního a celoživotního vzdělávání sociálních pracovníků a kvalifikačního vzdělání pracovníků v sociálních službách a kontrole uskutečňování akreditovaných vzdělávacích programů.

Opatření C6: MPSV zajistí širokou nabídku rekvalifikačních a vzdělávacích kurzů pro personál pracující s osobami se zdravotním postižením.

Cíl C7: Monitorovat a evaluovat výzkum zaměřený na vyhodnocování procesu deinstitucionalizace

Opatření C7: MPSV provede analýzu potřebných dat (jaká data je relevantní sbírat) k monitorování a vyhodnocování procesu DI.

Opatření C7: Nastavit monitorovací systém v oblasti DI.

Opatření C7: Zapojit vysoké školy do realizace výzkumných šetření zaměřených na proces deinstitucionalizace v rámci specifického vysokoškolského výzkumu.

Opatření C7: Podporovat výzkumy dalších výzkumných organizací zaměřené na deinstitucionalizaci.

Opatření C7: Zařadit téma deinstitucionalizace mezi návrhy výzkumných potřeb programu BETA pro roky 2019 a 2020 a programů následných.

Opatření C7: Zahrnout některé údaje klíčové z hlediska deinstitucionalizace mezi údaje sledované ve výkaznictví o sociálních službách: zejm. délku pobytu každého člověka v zařízení, přesné zdroje investic do zařízení vč. délky závazku udržitelnosti.

Opatření C7: Zveřejňovat údaje o sociálních službách tak, aby s nimi mohl pracovat výzkumný sektor.

 

Strategický cíl D: Podpořit deinstitucionalizaci stávajících sociálních služeb ve vztahu k rodinám s dětmi, osobám se zdravotním postižením, osobám s duševním onemocněním a seniorům

 

Cíl D1: Snížit a předcházet umísťování ohrožených dětí, osob se zdravotním postižením, osob s duševním onemocněním a seniorů do zařízení ústavního typu

Opatření D1: Poskytovatel pobytových služeb sociální péče má povinnost zajistit bezodkladné prošetření každé přijaté žádosti o poskytnutí pobytové sociální služby a v případě zařazení osoby do evidence odmítnutých klientů z důvodu naplněné kapacity nebo uzavření smlouvy o poskytnutí pobytové služby sociální péče odůvodnit, proč nemůže zájemce o službu žít ve svém domácím prostředí za podpory pečující osoby a za podpory terénních a ambulantních služeb.

Opatření D1: Poskytovatel pobytových služeb sociální péče má povinnost přednostně přijmout osobu do služby komunitního typu nebo uzavírat smlouvu s klientem s výhledem budoucího přesunu do služby komunitního typu.

Opatření D1: Statisticky mapovat počet umístěných klientů do služeb ústavního a komunitního typu, na základě získaných dat pravidelně analyzovat a vyhodnocovat aktuální stav.

Cíl D2: Zvýšit počet dostupných služeb komunitního typu (pobytových, ambulantních a terénních) tak, aby byla dostatečně zajištěna síť komunitních služeb po celé České republice a pro všechny cílové skupiny bez omezení typem postižení a věkem.

Opatření D2: Ze strany MPSV vyhodnocovat a kontrolovat krajské sítě sociálních služeb tak, aby docházelo k rozvoji komunitních služeb.

Cíl D3: Vytvořit nové druhy komunitních sociálních služeb umožňujících přechod z ústavní péče do komunity

Opatření D3: Podporovat svoz (dopravu) do ambulantních služeb.

Opatření D3: Vytvořit speciální sociální službu pro nezletilé rodiče, jež mají sami nařízenou ústavní výchovu a pro rodiče, kteří potřebují nácvik v péči o své dítě (důvodem může být nedostatečné dovednosti rodiče starat se o dítě nebo o dítě s duševním onemocněním)

Opatření D3: Vytvořit speciální doprovázející sociální službu, která se bude zaměřovat na neformálně pečující osoby s cílem nácviku péče o osobu blízkou.

Cíl D4: Revidovat současné druhy sociálních služeb ve vztahu k podpoře služeb komunitního typu a tím zároveň reagovat na aktuální nepříznivé situace a potřeby koncových příjemců

Opatření D4: Zpracovat návrh novely zákona o sociálních službách, který bude obsahovat revizi současných druhů poskytovaných služeb směrem k podpoře služeb komunitního typu

Opatření D4: Zpracovat návrh novely zákona o zdravotních službách (MZ), který bude reagovat na revizi současných druhů služeb v zák. 108/2006. (např. nelékařský personál a podávání léků)

Cíl D5: Posílit sociální práci na obcích, aby byl aplikován princip subsidiarity v praxi.

Opatření D5: Ve spolupráci s MZ analyzovat roli zdravotně sociálního pracovníka a definovat sociálně zdravotní pomezí v procesu DI sociálních služeb.

Opatření D5: Provést analýzu navrhovaného institutu koordinátora péče pro osoby s duševním onemocněním. Ve spolupráci s pečujícími osobami a osobami s duševním onemocněním prodiskutovat a analyzovat náplň a kompetence koordinátora péče a na základě této diskuze rozhodnout, zda se bude jednat o další sociální službu, nebo o funkci vykonávanou v rámci obce nebo ORP.

Opatření D5: Podporovat terénní odborné, sociální a právní poradenské služby ve všech oblastech tak, aby se odstranil rozdíl v dostupnosti těchto služeb a rozdíl v přístupu k informacím mezi městem a venkovem.

Cíl D6: Přehodnotit závazky udržitelnosti ústavních služeb podpořených v přecházejících letech investičními prostředky

Opatření D6: Zrušit, popř. zmírnit podmínky udržitelnosti jednotlivých podpořených investičních akcí, pokud jsou bariérou transformace zařízení ústavního typu.

Cíl D7: Zajistit možnosti samostatného bydlení pro lidi, kteří opouští ústavní služby a pro dospívající a mladé dospělé se ZP, kteří se osamostatňují.

Opatření D7: Zpracovat analýzu situací, kdy souběh soc. služby s bydlením je v rozporu s jeho individuálními potřebami (tj. lidí, kteří využívají pobytovou sociální službu z důvodu nedostatku bydlení a těch, kteří z důvodu nedostatku komunitní sociální služby musí bydlet v ústavní péči.

Opatření D7: Zahájit a naplánovat možnost oddělení sociálních služeb od bydlení.

 

Strategický cíl E: Zajistit dostupnou finanční pomoc v průběhu implementace procesu transformace sociálních služeb

 

Cíl E1: MPSV zajistí veřejné finanční prostředky na komunitní sociální služby a jejich rozvoj.

Opatření E1: vytvořit účelově vázaný dotační titul na podporu transformačních procesů (transformace služeb ústavního typu)

Opatření E1: vytvořit investiční dotační titul na zřizování komunitních sociálních služeb (nových, rozvoj sítě)

Opatření E1: vytvořit účelově dotační vázaný titul na zajištění zvýšených provozních nákladů souvisejících s termínovanou transformací zařízení ústavního typu

Opatření E1: V případě služeb ústavního typu je možné je financovat jen v případě, že předloží v rámci dotačního řízení žádost o poskytnutí provozní dotace spolu s vypracovaným transformačním plánem (termínovat, od roku 2021 povinnou přílohou pro poskytnutí dotace v rámci dotačního řízení na provozní dotace transformační plán).

Opatření E1: Revidovat dotační tituly operačních programů tak, aby byly podporovány pouze služby komunitního typu.

Opatření E1: Monitorovat, vyhodnocovat a navrhovat opatření a podmínky pro využití finančních zdrojů dalších resortů, které mají na poskytování služeb vliv (zejm. prodlužují životnost objektů k poskytování pobytových sociálních služeb nevhodných).

Opatření E1: Zařadit podporu v přirozené komunitě jako součást horizontálních témat při předkládání žádostí o dotace.

E2: Zvýšit sociálně-finanční zabezpečení pečujících osob

Opatření E2: Vytvořit národní strategii včetně nastavení komplexních finančních mechanismů podpory pečujících osob.

Opatření E2: Podporovány jsou aktivity zacílené na potřeby pečujících osob (podpora sociálního začleňování, podpora zaměstnávání, vzdělávání, zajištění informovanosti o dostupné nabídce pomoci a její zprostředkování).

Opatření E2: Zajistit finanční prostředky pro podpůrné aktivity v oblasti metodické podpory, komunikace, informovanosti a vzdělávání pečujících osob a zohlednit tyto priority v podmínkách relevantních operačních programů (resp. výzev) programovacího období 2014–2020.

Cíl E3: Finančně nepodporovat vznik nových kapacit ústavních služeb.

Opatření E3: V případě pobytových služeb ústavního typu lze financovat tyto služby za podmínky jejich termínované realizace transformace (Transformační plán).

Opatření E3: Finančně zvýhodnit vznik nových kapacit služeb komunitního typu a nepodporovat finančně vznik nových kapacit stávajících pobytových služeb ústavního typu (a to jak na úrovni národní, tak krajské a obecní)

Opatření E3: Průběžně navyšovat podíl financí směřovaných do komunitních služeb a snižovat podíl financí směřovaných do služeb ústavního typu.

Cíl E4: Přesměrovat finanční prostředky z institucionálních služeb na zajištění potřebné podpory komunitní formou

Opatření E4: Veřejně deklarovat závazek přesměrování zdrojů dosud směřovaných ve prospěch ústavních služeb do služeb komunitních (bez omezení formou služby nebo právní formou poskytovatelů).

Opatření E4: Při rozdělování všech veřejných finančních prostředků zohledňovat cíle a principy deinstitucionalizace.

Opatření E4: Veřejné finanční prostředky určené na sociální služby svěřit těm, kdo o rozsahu a podobě pomoci rozhodují (příjemcům pomoci), tj. posílit jejich kupní sílu a možnost poptávkou a možností plné úhrady těchto služeb nabídku ovlivnit.

Opatření E4: Zohledňovat cíle a principy deinstitucionalizace v podmínkách financování investičních akcí.

Opatření E4: Investiční prostředky směřovat prioritně na podporu rozvoje komunitních služeb, a to bez ohledu na právní formu poskytovatele.

Opatření E4: Stanovení normativů v dotačních řízení na jednotku (lůžko/úvazek) pro osobu s duševním onemocněním, jež zohledňují náročnost péče o tyto osoby.

E5: Podporovány jsou aktivity zacílené na potřeby pečujících osob (podpora sociálního začleňování, podpora zaměstnávání, vzdělávání, zajištění informovanosti o dostupné nabídce pomoci a její zprostředkování).

Doporučení: (v souladu s doporučeními FDV) navázat výpočet důchodu pečujících na průměrný plat pracovníků v sociálních službách či sociálních pracovníků, aby lépe odrážel vykonávanou práci nebo na průměrný plat v NH.

Opatření E5: Zajištění cílené komplexní podpory pečujících osob. Tzn. získání statusu svébytného článku v systému dlouhodobé péče (Předpoklad pro rozvoj přímé podpory – sociálních a dalších služeb) – viz legislativní cíle

• koordinovaná, multioborová a komplexní podpora (podpora ze strany veřejné správy, podpora finančně sociálního zabezpečení, rozvoj služeb pro pečující osoby, podpora zaměstnávání v průběhu a po skončení péče, zajištění informací, …viz materiály FDV).
• finanční zajištění – viz Strategický cíl E
  • Odůvodnění: práce pečujících osob není uznána jako práce, je nedostatečně zhodnocena při výpočtu starobního důchodu. U osob, které pečují méně jak 15 let není započítán žádný příjem, u těch, co pečují více než 15 let, vychází výpočet z příspěvku na péči
  • Doporučení: (v souladu s doporučeními FDV) navázat výpočet důchodu pečujících na průměrný plat pracovníků v sociálních službách či sociálních pracovníků, aby lépe odrážel vykonávanou práci nebo na průměrný plat v NH.

 

Strategický cíl F: Zajistit koordinační pomoc v průběhu implementace procesu transformace sociálních služeb

 

Cíl F1: Zabezpečit řízení, koordinaci a vyhodnocování procesu deinstitucionalizace.

Opatření F1: V rámci MPSV bude definován řídící tým pracovníků s vymezenými kompetencemi a odpovědností za průběh procesu deinstitucionalizace, se zapojením zástupců všech příslušných odborů.

Opatření F1: MPSV řídí meziresortní spolupráci a vytvoří koordinační a expertní tým složený ze zástupců klíčových resortů a dalších relevantních subjektů zodpovědných za řízení, monitorování a koordinaci procesu.

Opatření F1: MPSV prostřednictvím řídícího týmu pracovníků poskytuje metodickou podporu obcím a krajům v oblasti deinstitucionalizace

Opatření F1: Řídící tým MPSV vytváří metodickou základnu, provazuje resorty umožňující jejich spolupráci se schvalovacími a výkladovými kompetencemi.

Opatření F1: MPSV v součinnosti s ostatními rezorty a relevantními subjekty iniciuje meziresortní spolupráci ve všech oblastech – sociální, zdravotní a školské, včetně pevně daného harmonogramu a úkolů a odpovědností.

Opatření F1: MPSV podpořit tripartitní vyjednávání v oblasti v oblasti rozvoje sociálních služeb a tím naplňovat cíle sektorové dohody v oblasti sociálních služeb

Opatření F1: Realizovat pravidelná setkávání napříč ÚSC, např. ustanovit koordinační a řídící platformy pro udržitelnou implementaci transformace sociálních služeb (zástupci státu, kraje a obce jsou tak zapojeni do plánovacích procesů apod.)

Opatření F1: MPSV systematicky zohledňuje cíle a principy deinstitucionalizace v agendách a činnostech spolupráce s ostatními rezorty s cílem zajistit rovný přístup všech dotčených cílových skupin ke službám v přirozeném sociálním prostředí, včetně veřejných služeb a bytové politiky, justice, a dalších.

Opatření F1: Na úrovni MPSV bude stanoven tým pracovníků odpovědných za poskytování metodické podpory směrem k relevantním aktérům (zadavatelé, zřizovatelé, poskytovatelé sociálních služeb) v oblasti deinstitucionalizace.

Opatření F1: MPSV zajistí zohlednění principů a cílů deinstitucionalizace ve všech metodických činnostech MPSV a všech souvisejících agendách (sociální služby, činnosti sociální práce, plánování, inspekce apod.). Aplikovat jednotný a koordinovaný přístup k deinstitucionalizaci v rámci všech agend, v nichž MPSV plní metodickou funkci.

Opatření F1: MPSV vytvoří doporučené postupy pro oblast transformace a oblast poskytování sociálních služeb, zejm.: posuzování potřebné míry podpory (pro všechny sociální služby ústavního typu; zjišťování stavu uživatelů (pro všechny sociální služby ústavního typu a pro komunitní služby, které vznikly jako výsledek transformace ústavu); Znaky a vodítka deinstitucionalizace (pro poskytovatele a zadavatele ústavních služeb).

Opatření F1: MPSV zajistí vznik multidisciplinárního týmu koordinátora péče – sociální pracovník, pracovník pro oblast vzdělávání a zaměstnávání a další

Cíl F2: Posílit provázanost spolupráce mezi obcemi, kraji a národní úrovní v oblasti plánování rozvoje sociálních služeb

Opatření F2: Zrealizovat studii vyhodnocující možnosti variant toho, jak předejít situacím, kdy pobytové sociální služby řeší více bytovou otázku než potřeby v oblasti podpory a péče, včetně dopadů v praxi. (Zkompletovat s PS Děti)

Opatření F2: Zrealizovat studii vyhodnocující situaci osob se zdravotním postižením, pro které jsou sociální služby nedostupné z důvodu nedostatku finančních prostředků či přidruženým sociálním nebo dalším problémům

Opatření F2: Schválit zákon o sociálním bydlení

 

Strategický cíl G: Zvýšit obecné povědomí o důležitosti transformace sociálních služeb

 

Cíl G1: Systematicky informovat o negativech a limitech ústavní péče, jejích důsledcích na život a osobnost člověka, a tím podpořit obecné povědomí o důležitosti transformace sociálních služeb

Opatření G1: Zrealizovat osvětovou kampaň o důsledcích života ve službách ústavního typu

Opatření G1: Zveřejňovat příklady dobré praxe – kdy lidé žijí v přirozeném prostředí s podporou komunitních služeb, podporovaného zaměstnávání (a to konkrétně dle cílových skupin) a to prostřednictvím tiskových zpráv, webových stránek, organizací přednášek, seminářů, konferencí a akcí pro odbornou a širokou veřejnost.

Opatření G1: Kazuistické konference zaměřená na problematiku komunitní péče o osoby se zdravotním postižením.

Opatření G1: Vytvořit jednotný národní internetový portál, který bude obsahovat veškeré a nejnovější informace o celém procesu, které budou pravidelně aktualizované a zároveň ve srozumitelné podobě

Cíl G2: Připravit komunikační strategii (plán komunikace s veřejností)

Opatření G2: Komunikační strategie:

• je zacílena na všechny relevantní cílové skupiny: veřejná správa, zřizovatelé a poskytovatelé sociálních služeb, poskytovatelé veřejných služeb a široká veřejnost i odborná veřejnost,
• využívá rozmanitého spektra nástrojů zohledňujících specifika cílových skupin,
• do realizace dílčích aktivit zapojuje jako nositele subjekty blízké jednotlivým cílovým skupinám a snaží se využít přirozených autorit v komunitě, zohledňuje klíčová témata, a to zejména: lidská a občanská práva, Úmluva o právech osob se zdravotním postižením, život v komunitě.
• zohledňuje klíčová témata, a to zejména: lidská a občanská práva, Úmluva o právech osob se zdravotním postižením, život v komunitě.

 

 

Pojem osoby blízké definuje § 22 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a to tak, že jde o příbuzné v řadě přímé, sourozence a manžela nebo partnera; jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, pokud by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní. Má se za to, že osobami blízkými jsou i osoby sešvagřené nebo osoby, které spolu trvale žijí. Pojem osoby blízké podle občanského zákoníku zahrnuje tedy členy rodiny a dokonce, i jiné osoby, které nemusí být nutně členy rodiny. Je proto postačují, aby definice obsahovala pouze pojem osoby blízké.

[2] (Unie pečujících, Michálková) Za splnění určitých podmínek již platí, je třeba legislativně ukotvit sociální a ekonomické/finanční zajištění těchto pečujících osob, aby se předešlo situaci, kdy pečující osoba je bez příjmu (následně až s minimálním důchodem) a zamezilo se pádu do chudoby a závislosti na dávkách.

Pozn. Příspěvek na péči není vždy příjmem pečující osoby – je použit na úhradu péče z instituce a pečující osoba pečuje bez nároku na jakoukoli mzdu. I pokud je příjmem pečující osoby příspěvek na péči, je výše ohodnocení jeho práce v rozpětí od 4 Kč/h a 195,5 h péče/měs. po 24 Kč/h a 552 h péče/měs.- dle výše příspěvku, což je absolutně neúnosné. Částečně převzato z výzkumů prof. Michalíka.

[3] Individuální rozpočet (příklad Belgie) – vedle veřejného financování služeb funguje pro určitou část hendikepovaných klientů tzv. osobní účet (nebo také účet osobní asistence) – Le budget d’assistance personnelle (BAP). Nejde o příjem, ale o roční rozpočet vyčleněný pro konkrétní zdravotně postiženou osobu nebo jejího zákonného zástupce. Tuto částku určí AViQ (PHARE), tzv. hodnotící tabulky. BAP umožňuje osobám se zdravotním postižením zůstat v běžném domácím prostředí, organizovat svůj každodenní život podle svých potřeb a očekávání. Klient identifikujete své potřeby, volí služby, které splňují tyto potřeby a volí jejich poskytovatele. S účtem hospodaří samostatně.

BAP naopak nelze použít k léčbě, terapii nebo lékařskému vyšetření a ošetření, materiální pomoci, či k podpoře ve vzdělávání. BAP nelze čerpat, pokud je klient hospitalizován v nemocnici, pobývá v rehabilitačním středisku, nebo čerpá rezidenční službu schválenou agenturou.

Klient nehospodaří s prostředky, ale s virtuálním účtem, jež je limitovaný výší schválené pomoci. Není nárokový a je určený jen pro osoby, které zůstávají v domácím prostředí. Podléhá schválení agenturou EVA (Association de bénéficiaires du budget d’assistance personnelle; Sdružení příjemců osobních rozpočtů), která účty administruje.

Částka vynakládaná na „rozpočet osobní asistence“ je vyhodnocována na základě analýzy potřeb postižené osoby. Rozhodnutí agentury stanoví dobu trvání intervence a maximální roční částku. Maximální roční úhrady a postup výpočtu finančního příspěvku pro příjemce jsou stanoveny vyhláškou ministerstva. Úhrady není možné mezi sebou kombinovat. Jsou odstupňovány takto: pro denní i noční asistenci: 35 000 €, pro denní a víkendovou asistenci: 20 000 €, pro denní asistenci: 15 000 €, pro pomoc při dopravě a cestování: 5 000 €.

Specifické cíle Akčního plánu pro cílovou skupinu
DĚTI

V rámci Akčního plánu přechodu jsou identifikovány cíle dle jejich legislativního a nelegislativního charakteru a jsou označeny písmenem A až G. Jejich struktura je následující:

Legislativní strategické cíle

Strategický cíl A. Přijmout právní normy prosazující (vztahující se k) deinstitucionalizaci sociálních služeb

Specifický cíl A1: Vymezit a právně ukotvit základní pojmy související s procesem přechodu ústavní péče k podpoře uživatelů služeb v komunitě v souvisejících právních předpisech.

Odůvodnění:
V právních předpisech nejsou jednoznačně vymezeny základní pojmy související s procesem přechodu od ústavní péče k podpoře uživatelů služeb doma v přirozeném prostředí jejich rodiny a komunity. S tím souvisí odlišné pojetí procesu deinstiucionalizace nejen na rezortní úrovni, ale i územně napříč jednotlivými regiony, kde byl už proces deinstitucionalizace zahájen. Je potřebné právně vymezit a jednotně nastavit parametry komunitní služby, které by měla naplňovat, zároveň i právně ukotvit zásadu, z níž vyplývá, že má u dětí vždy přednost zajištění komunitních služeb umožňujících setrvání dítěte doma ve vlastní rodině před zajištěním pobytových služeb, které mají podle vědeckých poznatků prokazatelně negativní dopad na jejich vývoj.    

Opatření:
Opatření A1.1 Prostřednictvím novely zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „novela zákona č. 108/2006 Sb.) právně ukotvit pojmy:

• komunitní služba, včetně kritérií a požadavků, které by měla naplňovat (např. požadavek na to, že komunitní služba není zajišťována přímo pobytovým zařízením, je znemožněna kumulace více typů zařízení a služeb v jednom areálu, uživatelé mají přístup ke službám, k nimž mají běžně přístup místní obyvatelé);
• deinstitucionalizace;

• pečující osoba;

Opatření A1.2 Prostřednictvím novely zákona č. 108/2006 Sb., právně ukotvit zásadu, na základě níž bude mít vždy přednost zajištění terénních a ambulantních služeb umožňujících setrvání dítěte ve vlastní rodině v přirozeném prostředí jeho domova před zajištěním služeb pobytových.

Specifický cíl A2: Provedení legislativních změn ke sjednocení pobytových služeb pro ohrožené děti a jejich převedení do gesce jednoho rezortu.

Odůvodnění:
Nejvýraznější překážkou efektivního řízení systému péče o ohrožené děti je jeho roztříštěnost, která se projevuje odlišným přístupem jednotlivých složek systému k právům dítěte,
k metodám práce s ohroženými dětmi a jejich rodinami. Rezortně rozdělený systém, který spadá primárně do gesce MŠMT, MPSV, a MZd, nebere ohled na komplexní potřeby dětí, příslušné složky systému se zaměřují přednostně na dílčí oblasti v životě dítěte (zdravotní potřeby, vzdělávací potřeby atd.). Je podceňován význam stabilních vztahů dítěte k rodině
a k blízkým osobám. Pobytové služby jsou dětem poskytovány v odlišných legislativních rámcích, v systému se prolínají různé způsoby řízení, přístupů k právům a potřebám dítěte, metodického řízení a financování. Roztříštěnost systému péče o ohrožené děti navíc vede k tomu, že z celkového objemu finančních prostředků, které jsou na tento systém vynakládány, je jejich podstatná část zvlášť vyčleněna výlučně na pobytové služby již na úrovni státního rozpočtu (především v případě školských zařízení pro výkon ústavní výchovy), bez možnosti tyto prostředky flexibilně přesměrovat v návaznosti na potřebnost a vhodnost jednotlivých služeb. Nezbytným předpokladem celkové optimalizace, postupné deinstitucionalizace a rozvoje komunitních služeb je sjednocení systému a jeho převedení do gesce jednoho rezortu, který jej bude řízeně a efektivně transformovat s cílem dosáhnout jeho deinstitucionalizace.

Opatření:
Opatření A2.1 Prostřednictvím novely zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 359/1999 Sb.“) a novely zákona
č. 108/2006 Sb. převést zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (dále jen „ZDVOP“) provozovaná v režimu sociálně-právní ochrany (dále jen „SPO“) do systému sociálních služeb.

Opatření A2.2 Prostřednictvím novely zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů (dále jen „zákon č. 109/2002 Sb.“) a novely zákona
č. 108/2006 Sb., převést školská zařízení pro výkon ústavní výchovy do systému sociálních služeb.

Opatření A2.3 Prostřednictvím novely zákona č. 372/2011 Sb. o zdravotních službách
a podmínkách jejich poskytování (dále jen „zákon č. 372/2011 Sb.“) a novely zákona
č. 108/2006 Sb. převést dětské domovy pro děti do 3 let věku, které jsou aktuálně provozovány v režimu zdravotních služeb, do systému sociálních služeb.

Opatření A2.4 Prostřednictvím novely zákona č. 108/2006 Sb. vytvořit alternativy nízkokapacitních pobytových sociálních služeb pro ohrožené děti. Součástí tohoto opatření je zavedení dvou nových alternativních pobytových sociálních služeb pro děti do 18 let,
a to „domova pro děti“[1] a „domova pro děti na přechodnou dobu“[2], v němž bude poskytována pobytová služba dětem nejvýše po dobu 6 měsíců. Cílem obou služeb bude co nejrychlejší reintegrace dětí zpět do vlastní rodiny, případně zajištění náhradní rodinné péče (dále jen „NRP“) dětem, o němž nemohou dočasně nebo trvale pečovat jejich rodiče.

Specifický cíl A3: Přijetí právní úpravy zákazu umisťování dětí mladších 7 let do v pobytových zařízeních a to jak na základě rozhodnutí soudu, tak i na základě smlouvy se zákonným zástupcem.

Odůvodnění:

ČR je ve středoevropském prostoru posledním státem umožňujícím bez jakýchkoli omezení umisťovat děti nízkého věku do ústavních zařízení, a to navzdory dlouhodobě a plošně publikovaným výsledkům výzkumů o závažných negativních účincích ústavní péče na vývoj dětí a jejich budoucí šance na nezávislý život v dospělém životě. Umístění malého dítěte do ústavní péče je mezinárodními orgány (mj. Valné shromáždění OSN, Výbor OSN pro práva dítěte, zvláštní zpravodaj OSN pro právo každého na nejvýše dosažitelnou úroveň fyzického a duševního zdraví, zvláštní zpravodaj pro otázky mučení a jiného krutého, nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání, Světová zdravotnická organizace) vnímáno jako forma citového zanedbávání dítěte, která je jednou z forem násilí na dětech v rozporu s právem dítěte na ochranu před všemi formami násilí podle čl. 19 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte. Česká republika navíc z důvodu umísťování dětí nízkého věku do pobytových zařízení čelí řízení o kolektivní stížnosti před Evropským výborem pro sociální práva (European Roma Rights Centre (ERRC) a Mental Disability Advocacy Centre (MDAC) proti České republice, stížnost č. 157/2017) s velmi malou šancí na to, že z její strany nebude Výborem shledáno pochybení. Je potřebné umisťování malých dětí do institucionální péče zabránit.   

Opatření:
Opatření A3.1 Právně ukotvit zákaz poskytování pobytových sociálních služeb dětem před dosažením 7 let věku, a to jak na základě rozhodnutí soudu, tak i na základě smlouvy se zákonným zástupcem. Předpokládá se postupné nabývání účinnosti zákazu umisťování dětí do pobytových služeb za účelem adaptace systému a zejména rozvoje alternativ péče o malé děti (sanační služby pro rodiny, rozvoj NRP). Postupné nabývání účinnosti a přechodné období by mělo být nastaveno následovně:

• zákaz umisťování do 1 roku po uplynutí přechodného období do jednoho roku od nabytí účinnosti právní úpravy;
• zákaz umisťování do 3 let věku po uplynutí přechodného období dvou let od nabytí účinnosti právní úpravy
• zákaz umisťování do 7 let věku po uplynutí období čtyř let od nabytí účinnosti právní úpravy.

Specifický cíl A4: Revize jednotlivých typů sociálních služeb a případná právní úprava jejich parametrů tak, aby byla zajištěna lepší přístupnost potřebných sociálních služeb ohroženým dětem, jejich rodinám i mladým nezaopatřeným lidem, zároveň aby bylo zamezeno zneužívání sociálních služeb poskytovaných pobytovou formou pro účely opakovaného a prodlužovaného dětí v těchto zařízeních mimo vlastní rodinu a prostředí domova.

Odůvodnění:
Východiskem k řešení situace některých skupin ohrožených dětí, jejich rodin či dospívajících v nepříznivé sociální situaci by mohly být sociální služby, které však mají vysokoprahově nastavenou cílovou skupinu či jiné podmínky poskytování tak, že jsou kvůli těmto bariérám pro tyto skupiny nepřístupné. Příkladem takových služeb jsou např. domy na půli cesty, které poskytují pobytovou službu dospělým osobám do 26 let věku. Snížení věkové hranice u této služby by však mohlo přispět k řešení situace dospívajících dětí v nepříznivé sociální situaci vyplývající z toho, že z různých důvodů musely opustit rodinu, jsou však natolik kompetentní, že jsou schopny bydlet samy s podporou pomáhajícího pracovníka bez nutnosti umístění do náhradní péče. Obdobně by pro tuto cílovou skupinu mohlo být východiskem snížení věkové hranice u cílových skupin sociální služby azylové bydlení, noclehárny, případně rozšíření cílových skupin a snížení věkové hranice u služby podpora samostatného bydlení, která je v současnosti určena pouze dospělým osobám se zdravotním postižením či s chronickým onemocněním. Obdobné překážky jsou kladeny i dospívajícím lidem se zdravotním postižením, kteří jsou závislí na ústavní péči, pro něž by mohlo být východiskem
a příležitostí k nezávislému životu snížení věkové hranice pro poskytování služby chráněného bydlení či podpory samostatného bydlení. S překážkami v přístupu k sociálním službám čelí
i další skupiny dětí se specifickými potřebami vyplývajícími ze zdravotního postižení, z nepříznivého zdravotního stavu, ze sociálního znevýhodnění či ze života v odlišném sociokulturním prostředí, přičemž tyto faktory kladou vysoké nároky na poskytovanou podporu a péči (např. z hlediska počtu personálů, jeho kvalifikace, z hlediska provozních, materiálně technických a finančních podmínek poskytování služby).

Na druhou stranu by měla úprava parametrů sociálních služeb, a to pobytových sociálních služeb, zabránit tomu, aby byly tyto služby zneužívány k dlouhodobým pobytům dětí mimo vlastní rodinu. Nejrizikovějšími pobytovými službami, u nichž je potřebné garance proti zneužívání k opakujícím se a prodlužujícím se pobytům dítěte mimo rodinu nastavit, jsou zejména týdenní stacionáře a odlehčovací služby poskytované formou pobytové služby. 

Opatření:
Opatření A4.1 Analýza bariér v přístupu ohrožených dětí, jejich rodin a dospívajících nezaopatřeních dětí k sociálním službám, na základě výsledků analýzy revize a právní úprava cílových skupin a dalších parametrů těch sociálních služeb v zákoně č. 108/2006 Sb., které mají potenciál vést k řešení nepříznivé sociální situace uvedených cílových skupin.

Opatření A4.2 Nastavení a právní ukotvení garance dostupnosti vhodných a kvalitních sociálních služeb s odpovídající kapacitou reflektující široké spektrum potřeb ohrožených dětí, jejich rodin a dospívajících mladých lidí i místní poměry regionu, a to formou novely zákona č. 108/2006 Sb. (v návaznosti na procesy spojené se střednědobým plánováním rozvoje sociálních služeb) a úpravy prováděcí vyhlášky č. 505/2006 Sb.

Opatření A4.3 Analýza a identifikace případných limitů současné právní úpravy pobytových sociálních služeb zvyšujících riziko zneužívá těchto služeb k opakujícím se a prodlužujícím se pobytům dětí mimo rodinu, právní úprava mechanismů ochrany práva dětí na život v rodině prostřednictvím novely zákona č. 108/2006 Sb.

Opatření A4.4 Právní úprava personálního a materiálně technického standardu sociálních služeb zajišťujících péči o děti s náročnými projevy chování a s dalšími specifickými potřebami vyplývajícími z mentálního a psychosociálního postižení s vyššími nároky na podmínky poskytované péče (vyšší počet personálu/1 dítě, potřeba nastavení stavebně technických parametrů u prostor, v nichž péče probíhá).

Specifický cíl A5: Legislativní úprava hmotného zabezpečení dospívajících v nepříznivé sociální situaci spojené s jejich odchodem z vlastní rodiny a u nezaopatřených mladých dospělých opouštějících náhradní péči z důvodu zletilosti a dosažení svéprávnosti. 

Odůvodnění:

Významnou překážkou v naplnění práva na nezávislý život a v postupném osamostatnění se je u dospívajících opouštějících vlastní rodinu a u nezaopatřených mladých dospělých opouštějících náhradní péči zajišťovanou buď ústavním zařízením či formou NRP nesystémové řešení jejich hmotného zabezpečení. Dospívající mladí lidé, kteří se nacházejí v situaci nedostatečné podpory a pomoci ze strany své vlastní rodiny, jsou v současném systému odkázáni na systém náhradní péče, typicky, s ohledem na věk dospívajících, realizovanou v ústavních zařízeních, a to i v případě, že jsou dostatečně kompetentní žít samostatně v běžném prostředí s případnou podporou pomáhajících pracovníků. Do obdobné situace se dostávají mladí nezaopatření lidé opouštějící NRP, kteří mají v případě, že je u nich ukončena dlouhodobá pěstounská péče a poručenství s osobní péčí poručníka z důvodu nabytí plné svéprávnosti, nárok na jednorázový příspěvek při ukončení pěstounské péče ve výši 25 000 Kč podle § 47h zákona č. 359/1999 Sb. vyplácený Úřadem práce ČR. Nutno dodat, že na tuto podporu nemá nárok mladý člověk, u něhož je po dosažení plné svéprávnosti ukončena pěstounská péče na přechodnou dobu či skončí péče jiné fyzické osoby než rodiče. Mladým dospělým opouštějícím zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy je přímo zařízením vyplacen jednorázový příspěvek dítěti při ukončení pobytu v zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy, a to na základě § 33 zákona č. 109/2002 Sb. Výši příspěvku stanoví samotné zařízení podle posouzení potřeb a zdrojů dítěte. Jednorázová podpora však nestačí mladým lidem k tomu, aby se mohli plně osamostatnit, najít si udržet bydlení
a plnohodnotně se zapojit do běžného života společnosti. Jak v případě dlouhodobé pěstounské péče či osobní péče poručníka, tak v případě péče ve školském zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy není mladému dospělému garantován nárok na trvání podpory po dobu jeho nezaopatřenosti (typicky z důvodu pokračování v soustavné přípravě na výkon budoucího povolání). Setrvá-li mladý dospělý v náhradní péči, v níž byl umístěn před nabytím zletilosti či plné svéprávnosti, bude po dobu nezaopatřenosti trvat i nárok na finanční podporu jeho zaopatření; mladému dospělému však není garantováno, že v náhradní péči bude moci setrvat. V případě dlouhodobé pěstounské péče a osobní péče poručníka záleží též na souhlasu bývalého pěstouna či poručníka, v případě školských zařízení pro výkon ústavní výchovy rovněž jednoznačný nárok na uzavření smlouvy o tzv. dobrovolném pobytu není dán, tato smlouva navíc není žádným způsobem blíže upravena a nejsou ani omezeny podmínky jejího vypovězení, což pro mladého dospělého nastoluje silný stav nejistoty
a posiluje to jeho zranitelnost, pokud jde o působení mocenských vztahů v zařízení. Děti, které nabydou zletilosti či plné svéprávnosti v zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc pak nemají nárok ani na jednorázový příspěvek ani na žádnou formu specifické podpory po dobu trvání nezaopatřenosti.

 

Opatření
Opatření A5.1 Právní úprava hmotného zabezpečení dospívajících v nepříznivé životní situaci vyplývající z nutnosti opustit vlastní rodinu a mladých dospělých nezaopatřených lidí do 26 let věku opouštějících náhradní péči po dosažení zletilosti, a to jak ústavní péči, tak
i pěstounskou péči, zavedení měsíční opakující se dávky ve výši 15 000 Kč a jednorázové dávka „odchodné“ ve výši 25 000 Kč, a to formou novely zákona č. 359/1999 Sb.

Specifický cíl A6: Legislativní úprava názvů a podmínek nařízení ústavní výchovy u dětí.

Odůvodnění:
Soudní oddělení dítěte od jeho rodičů za účelem zajištění ochrany dítěte (tedy v rámci systému rodinněprávních opatření) je vždy velmi závažným zásahem do řady základních práv a svobod dítěte i jeho rodičů. V případě dítěte je tento zásah tím závažnější, že jím vždy dochází též k zásahu do osobní svobody dítěte (k tomu viz nález Ústavního soudu ČR ze dne 2. 4. 2009, sp. zn. II. ÚS 1945/08). Základní podmínkou jakéhokoli zásahu do základních práv
a svobod je přitom zákonnost takového zásahu, kterou ostatně předpokládá i čl. 9 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte též pro oddělování dítěte od jeho rodičů proti vůli rodičů. Požadavek zákonnosti přitom není pouze požadavkem na „pouhou“ existenci určité právní úpravy, nýbrž rovněž požadavkem na kvalitu této právní úpravy, která musí být formulována natolik jasně a předvídatelně, aby dostála principu, že v demokratickém právním státě vládne právo, nikoli osoby, které jsou nadány rozhodovací a donucovací pravomocí. Nelze přitom přehlédnout, že skutková podstata institutu ústavní výchovy těmto požadavkům ve své stávající podobě nedostává. Jejích základních znaků se nedotkla ani rekodifikace soukromého práva, provedená přijetím občanského zákoníku, a tyto tak ve své podstatě významně neliší od § 45 odst. 2 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, v jeho původním znění. I ustanovení § 971 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se tak stále opírá o blíže neurčený pojem výchova, který by měl zůstat vyhrazen výlučně vztahu dítěte a jeho rodiče, případně vztahu dítěte a jiné osoby odpovědné za jeho výchovu (typicky v rozsahu běžných záležitostí), což odpovídá i Úmluvě o právech dítěte v jejích autentických zněních, a naopak by neměl být používán pro vztah jednotlivce a státu při výkonu veřejné moci, jelikož podobné užití evokuje, že ve státě existuje požadovaný standard na to, jaký by člověk měl být, kterého lze případně dosahovat i působením veřejné moci na člověka. Dochází tak k popření hodnoty lidské důstojnosti každého člověka i jednoho ze základních principů soukromého práva, jak je upraven v § 3 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v souladu s nímž se uznává přirozené právo každého člověka brát se štěstí své i své rodiny a osob jemu blízkých způsobem, který nepůsobí bezdůvodně újmu druhým. Z § 971 odst. 1 občanského zákoníku současně nevyplývá, že dítě lze soudním rozhodnutím oddělit od jeho rodičů a umístit jej do pobytového zařízení pouze v případech, kdy je takové opatření nezbytné na zajištění jeho ochrany před takovým jednáním svých rodičů, případně pečovatelů, v jehož důsledku je vystaveno nepřiměřenému (vážnému a pravděpodobnému) ohrožení svého života či riziku vzniku vážné újmy na jeho fyzické či psychické integritě, a že se nejedná o opatření, které by bylo možné využívat za účelem korekce chování dítěte, jeho sankcionování za protiprávní jednání (k tomu slouží systém přestupkové odpovědnosti, odpovědnosti za činy jinak trestné a trestní odpovědnosti), či za účelem zajištění ochrany dítěte před sebou samým (k tomu slouží detenční opatření; viz přiměřeně nález Ústavního soudu ze dne 17. 2. 2015, sp. zn. III. ÚS 916/13). V neposlední řadě v sobě toto opatření nese pojem „ústavní“, což neodpovídá cílovému stavu, k němuž by měl akční plán vést, tj. k transformaci ústavních služeb v služby komunitní.

Opatření:
Opatření A6.1 Novelizace zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, zaměřující se na zpřesnění skutkové podstaty institutu ústavní výchovy a změnu jejího názvu, aby tato odpovídala požadavkům vyplývajícím z příkazu zákonnosti zásahu do základních práv a svobod člověka, jakož i skutečnosti, že institut ústavní výchovy je jedním z vnitrostátních nástrojů implementace práva dítěte zakotveného v čl. 20 Úmluvy o právech dítěte, tedy práva dítěte zbaveného péče své rodiny, trvale či dočasně, péče své přirozené rodiny na zvláštní ochranu v podobě zajištění náhradní péče, a proto ji lze nařídit jedině v případě, kdy se dítě zcela ocitne bez péče svých rodičů a své přirozené rodiny, anebo kdy je ze strany své přirozené rodiny, případně jiných pečovatelů, vystavováno takovému zacházení, které představuje nepřiměřené (vážné a pravděpodobné) ohrožení jeho života nebo riziko vzniku vážné újmy na jeho fyzické či psychické integritě, přičemž toto ohrožení není možné snížit na míru přiměřenou mírnějšími a méně omezujícími opatřeními, než je oddělení dítěte od jeho rodičů a přirozené rodiny, případně jiných pečovatelů, a jeho umístění do pobytové formy péče.

Specifický cíl A7: Změna podmínek nároku na příspěvek na péči ve smyslu prioritizace péče o dětské uživatele sociálních služeb v domácím prostředí a zlepšení jejich přístupu ke komunitním službám. 

Opatření: Revize právní úpravy příspěvku na péči v zákoně č. 108/2006 Sb., vytvoření
a legislativní ukotvení motivačních prvků vedoucích k tomu, že budou rodiny nezletilých uživatelů služeb stimulováni formou vyššího příspěvku na péči k zajištění péče o dítě v přirozeném prostředí domova a k využívání komunitních služeb.

Nelegislativní strategické cíle

Strategický cíl G. Zvýšit obecné povědomí o důležitosti deinstitucionalizace sociálních služeb.

A4: Provést revizi soc. služeb a případnou právní úpravu ve vztahu k cílové skupině ohrožené děti.

A5: Legislativní úprava hmotného zabezpečení dospívajících a nezaopatřených mladých dospělých opouštějících náhradní péči (ústavní péči, nrp.)

A6: Legislativní úprava názvů a podmínek nařízení ústavní výchovy

A7: Legislativně ukotvit personální a materiálně-technické standardy péče o děti a osoby se zvýšenou potřebou péče.

Opatření: Legislativně ukotvit personální standard u služeb pro děti a osoby s náročným chováním a potřebou zvýšené péče (X pracovníků na domácnost o X klientech)

Opatření: Legislativně ukotvit metodický materiál ohledně architektury pobytových sociálních služeb pro děti a osoby s náročným chováním a potřebou zvýšené péče (stavebně technické řešení nemovitosti, použité materiály, příklady dobré praxe…)

A8: Legislativně upravit systém posouzení příspěvku na péči (PnP)

Opatření: Implementovat specifické cílové skupiny a s tím související vyšší náročnost péče do výše PnP. Následně vyšší, příspěvkem i více motivovat sociální služby k poskytování komunitních služeb těmto klientům.

 

Nelegislativní strategické cíle

Vytvořit podmínky pro svobodnou volbu klienta o směřování další pomoci, podpory a péče s důrazem na respektování přirozené důstojnosti, osobní nezávislosti, samostatnosti a práva začlenění do společnosti.

Cíl B1: Zajistit garanci podpůrných systémů (dávky, služby napříč rezorty, zdravotně-sociálně-školské služby a bydlení pro důstojný a kvalitní život v přirozeném prostředí.

Opatření: Zpracovat analýzu situací, kdy souběh soc. služby s bydlením je v rozporu s individuálními potřebami uživatele (tj. lidí či mladých dospělých, kteří využívají pobytovou sociální službu z důvodu nedostatku bydlení a těch, kteří z důvodu nedostatku komunitní sociální služby musí bydlet v ústavní péči.

Opatření: Zahájit a naplánovat možnost oddělení sociálních služeb od bydlení.

Opatření: Posílit možnosti samostatného bydlení pro lidi, kteří opouští ústavní služby, pro dospívající a mladé dospělé se ZP, kteří se osamostatňují.

Cíl B2: Vymezit kompetence a povinnosti case manager (sociální pracovník obce)

Opatření: Revize a standardizace sociální práce na obcích (ukotvit pozici case managera).

Opatření: Posílit metodickou podporu vzdělávání a profesní rozvoj (supervize, rozvoj kompetencí v návaznosti na řízení a kontrolu kvality).

Opatření: Posílit kapacitu sociální práce na obcích.

• Zabývat se požadavkem vzniku služby nebo funkce koordinátora služeb pro děti a lidi se zdravotním postižením. Ve spolupráci s pečujícími osobami a zákonnými zástupci dětí či lidmi se zdravotním postižením prodiskutovat a analyzovat náplň a kompetence koordinátora péče a na základě této diskuze rozhodnout, zda se bude jednat o další sociální službu, nebo o funkci vykonávanou v rámci obce nebo ORP.
• Podporovat terénní odborné, sociální a právní poradenské služby ve všech oblastech tak, aby se odstranil rozdíl v dostupnosti těchto služeb a rozdíl v přístupu k informacím mezi městem a venkovem.

Cíl B3: Vyjednat v meziresortní spolupráci systém včasné informovanosti o systému služeb a podpory v komunitě již při zjištění zdravotního postižení či propuštění dítěte s postižením do domácí/ambulantní péče 

Opatření: Zlepšit informovanost pečujících osob o dostupných možnostech podpory v komunitě.

Opatření: Zajistit spolupráci s resortem zdravotnictví v oblasti informování pečujících osob: zejm. v oblasti neonatologie a u praktických a dětských lékařů.

Opatření: Zajistit v koordinaci s MZ ČR dodržování a využívání legislativních možností při zajišťování následné péče v domácím prostředí při propuštění.

Opatření: Ve spolupráci s MZ zajistit povinnost zdravotnických zařízení zjišťovat vůli a možnosti rodiny pečovat a poskytnout jí všestrannou pomoc a podporu v součinnosti zdravotnického personálu (edukace) a sociálně-zdravotního pracovníka (možnosti podpory v komunitě).

Cíl B4: Zvýšit kapacity služeb komunitního typu (terénních, ambulantních a pobytových) tak, aby byla dostatečně zajištěna dostupná síť komunitních služeb po celé České republice

Opatření: Zajistit dodržování principu subsidiarity na úrovni obce a poskytovatele.

Opatření: Podporovat síť preventivních sociálních služeb a podpory kombinace formální a neformální péče v komunitách.

• Vytvořit podmínky pro rozvoj služeb podpory rodiny a služeb neformální péče, (například sousedská odlehčovací služba)
• Vytvořit podmínky pro rozvoj terénních respitních služeb.

Cíl B5: Zabezpečit fungování mechanismů, které zajistí, aby děti s postižením a jejich rodiny/pečující byli součástí rozhodovacích procesů a mohli tak ovlivnit vývoj strategií, které se jich týkají.

Opatření: Zajistit dostatečnou informovanost rodin – informace distribuovat cíleně.

Opatření: Zahrnout uživatele služeb a pečující osoby do sledování a vyhodnocování jejich kvality.

• Vytvořit metodiku pro zapojení uživatelů služeb do sledování a vyhodnocování jejich kvality.
• Zajistit, aby byly podklady a výsledky kontroly kvality přístupné ve srozumitelné formě uživatelům sociálních služeb.
• Zajistit objektivizované (týmové) sledování situace uživatelů sociálních služeb procházejících transformací

 

C: Podpořit změny ústavního modelu poskytování sociálních služeb v model komunitní.

C1:  Definovat charakteristiky (úhrady) jednotlivých sociálních služeb vzhledem k cílové skupině dětí.

C2: Rozvoj a zajištění dostupnosti komunitních služeb podpory dítěte a rodiny poskytovaných na principu multidisciplinarity

D: Podpořit deinstitucionalizaci stávajících sociálních služeb ve vztahu k rodinám s dětmi, osobám se zdravotním postižením (včetně duševního onemocnění) a seniorům.

D1: Zajistit přechod dětí ze zařízení ústavního typu do biologické rodiny, služeb náhradní rodinné péče, nebo služeb komunitního typu se zajištěním potřebné podpory.

Opatření: Na základě vyhodnocení potřeb a řízeného procesu přechodu zajistit odchod dětí z DOZP a služeb ústavního typu do biologické rodiny, služeb náhradní rodinné péče, nebo služeb komunitního typu zajištěním potřebné podpory.

Opatření: Na základě vyhodnocení potřeb a řízeného procesu přechodu zajistit odchod dětí z dalších služeb institucionálního typu do biologické rodiny, služeb náhradní rodinné péče, nebo služeb komunitního typu zajištěním potřebné podpory.

E: Zajistit dostupnou finanční pomoc v průběhu implementace procesu transformace sociálních služeb.

E1: Vytvořit motivační systém financování terénních a podpůrných komunitních služeb pro rodiny.

Opatření: V rámci dotačního řízení stanovit priority podpory terénních a podpůrných komunitních služeb (odlehčovací služby).

Opatření: Snížit spoluúčast rodin na úhradě terénních, komunitních a podpůrných služeb.     

F: Zajistit koordinační pomoc v průběhu implementace procesu transformace sociálních služeb.

G: Zvýšit obecné povědomí o důležitosti transformace sociálních služeb.

Specifický cíl G1: Průběžně získávat aktuální data o potřebách dětí a dopadech služeb poskytovaných v rámci systému péče o ohrožené děti na jejich situaci, aktivně využívat tato data k šíření povědomí veřejnosti o škodlivých dopadech institucionální péče na vývoj dětí, o potřebě deinstitucionalizace systému.

Odůvodnění:
Cílem je získávat data o ohrožených dětech, kterým je poskytována podpora v rámci systému péče o ohrožené děti, a o dopadech služeb na jejich situaci. Tato data budou sloužit nejen jako podklad pro přijímání systémových opatření k celkové optimalizaci systému, ale také jako základ pro komunikaci tématu směrem k odborné i široké veřejnosti. Vysoce potřebná jsou z hlediska zvyšování povědomí veřejnosti o potřebě deinstitucionalizace aktuální data
o škodlivých dopadech institucionální péče na vývoj dětí, které v ní vyrůstají. 

Opatření:
Opatření G1.1 Vytvoření jednotného monitorovacího systému péče o ohrožené děti
a robustní investiční podpora výzkumných aktivit zaměřených na potřeby dětí
a vyhodnocování dopadů služeb na jejich situaci.

Specifický cíl G2: Systematicky pozitivně působit na postoje a otevřenost společnosti vůči ohroženým dětem, jejich rodinám a dalším skupinám dospívajících a mladých lidí, které nejsou širokou veřejností přijímány.

Odůvodnění:
Rozvinutá síť komunitních služeb nepovede k výraznému zlepšení situace ohrožených dětí
a jejich rodin či mladých lidi opouštějící náhradní péči, pokud nebudou tyto skupiny obecně pozitivně přijímány místní komunitou (sousedy, pedagogy, pronajímateli, zaměstnavateli, atd.) i širší společností. Přijetí je velice důležitým předpokladem umožnění přístupu těchto zranitelných skupin k dalším společenským zdrojům, mezi něž lze řadit přístup ke vzdělání, k bydlení, k zaměstnání, k aktivnímu politickému, společenskému a ekonomicky nezávislému životu. Za tímto účelem je potřebné systematicky odstraňovat předsudky a stereotypy v myšlení lidí, které jsou podhoubím diskriminace, odmítání a sociálního vyloučení těchto skupin. Praxe dokládá, že stigmatizovanými skupinami jsou převážně ohrožené děti a jejich rodiny pocházející ze sociálně vyloučených lokalit, děti a rodiny s odlišnou etnicitou, nezletilí cizinci bez doprovodu na území ČR, děti, jejichž situace je řešena prostřednictvím agendy sociální kurately pro děti a mládež, mladí dospělí opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy, opouštějící ochrannou léčbu a výkon trestu odnětí svobody.

Opatření:
Opatření G2.1: Výzkum zaměřený na postoje a otevřenost společnosti vůči stigmatizovaným skupinám ohroženým dětí, jejich rodin, dospívajících v nepříznivé situaci a mladých dospělých.

Opatření G2.2: Destigmatizační kampaně založené na výsledcích výzkumu zaměřené na boj proti předsudkům a zvýšení otevřenosti široké veřejnosti vůči těm skupinám ohrožených dětí, jejich rodin, dospívajících v nepříznivé sociální situaci a mladých dospělých, které čelí ve vyšší míře stigmatizaci, diskriminaci a sociálnímu vyloučení.

 

Specifický cíl G3: Šířit povědomí o potřebě deinstitucionalizace v rámci systému péče o ohrožené děti, a to jak směrem k odborné, ale i široké veřejnosti.

Odůvodnění:
Transformace systému péče o ohrožené děti vyžaduje náročná politická rozhodování a širší společenský konsensus. Pravděpodobnost přijetí pozitivním změn zvyšuje, pokud společnost rozumí tématu a je informována o škodlivých dopadech institucionální péče na vývoj dětí. Z tohoto důvodu je potřebné toto téma diskutovat nejen na úrovni odborné, ale i široké veřejnosti, u níž je potřebné zvyšovat celkově povědomí o otázce práv dítěte.     

Opatření G3.1: Zpracování komunikační strategie a pilotní ověření strategie informační kampaně zaměřené na šíření povědomí veřejnosti o škodlivých dopadech institucionální péče na děti, o potřebě deinsttiucionalizace a podpoře komunitních služeb, o otázkách týkajících se práv dítěte. Na základě výsledků pilotního ověření spuštění samotné kampaně s využitím hromadných sdělovacích prostředků.

Opatření G3.2:  Organizace konferencí, kulatých stolů a odborných seminářů tematicky zaměřených na otázku deinstitucionalizace systému péče o ohrožené děti s účastí zahraničních expertů v této oblasti s cílem diskutovat směřování deinstiucionalizace , sdílet
a šířit nejnovější poznatky v této oblasti, včetně příkladů dobré praxe ze zahraničí a na území ČR.

 

H. Návrh strategického cíle: Nastavení mezirezortní spolupráce s MŠMT, MZ., MMR, MSP, je třeba spolupráci naformulovat a doplnit odůvodnění

Opatření: Zajistit dostupné bydlení pro rodiny s dětmi s nízkými příjmy, pro mladé dospělé opouštějící ústavní výchovu, nebo odcházející z náhradní rodiny.

Opatření: Rozvoj a profesionalizace náhradní rodinné péče

Opatření: Zvýšit podporu a přístupnost veřejné dopravy

 

[1] V zákoně o sociálních službách bude zakotvena nová pobytová služba sociální péče „domov pro děti“ pro nezletilé děti do 18 let bez doprovodu dospělé osoby, jejichž rodiče se ocitli v nepříznivé sociální situaci ohrožující funkčnost nebo celistvost rodiny, dlouhodobě neplní povinnosti nebo nevykonávají práva rodičů
a nemohou péči o dítě zabezpečit, pokud tato nepříznivá sociální situace trvá nebo má trvat déle než 6 měsíců. Cílem služby bude také reintegrace nezletilých dětí zpět do rodiny.

[2] V zákoně o sociálních službách bude upraven nový druh pobytové sociální služby „domov pro děti na přechodnou dobu“, ve kterém budou poskytovány pobytové služby nejvýše po dobu 6 měsíců nezletilým dětem, které se ocitly ve stavu nedostatku řádné péče nebo bez péče přiměřené jejich věku, zejména
v důsledku úmrtí nebo hospitalizace rodičů nebo důsledku ztráty bydlení nebo jiné krizové situace rodiny, nebo jejichž život, normální vývoj nebo jiný důležitý zájem vážně ohrožen nebo narušen, které jsou tělesně nebo duševně týrané nebo zneužívané nebo které se ocitly v prostředí nebo situaci, které závažným způsobem ohrožují jejich základní práva.