VIZE, CÍLE a PRINCIPY

Odborníků a neziskových organizací na téma deinstitucionalizace v České republice

 

Vize

Směřujeme k systémové společenské změně v oblasti sociálních služeb, ke společenské soudržnosti a k vyrovnání příležitostí a lidských práv pro lidi s postižením – chceme se aktivně zasazovat o deinstitucionalizaci sociálních služeb.

Usilujeme o to, aby:

  • byl opuštěn koncept pobytových ústavních služeb jako neprofesionální a nevyhovující,
  • každý člověk s postižením měl příležitost nežít v ústavu a dostával přiměřenou podporu v přirozeném prostředí,
  • fungovaly kvalitní komunitní služby a odborná i společenská kontrola jakosti služeb,
  • sociální pracovníci poskytovali a rozvíjeli kvalitní a účinné služby na základě individuálních potřeb konkrétních lidí,
  • existovala společenská poptávka po sociálním začleňování lidí s postižením,
  • rodiče, pečující osoby a lidé s postižením byli účastníky rozhodování.

Cíle

  1. Podpora v komunitě
    • Zajistit, aby lidé dostávali potřebnou podporu kvalitních komunitních sociálních služeb v domácím prostředí, koordinovanou sociálními pracovníky na obcích.
    • Řešit odděleně bydlení a poskytování péče a zajistit cenově dostupné bydlení pro osoby s postižením.
    • Veřejné prostředky určené na sociální služby rozdělovat podle potřeb jednotlivých lidí s postižením, nikoli podle zdravotních diagnóz.
    • Zajistit dostupnost efektivních služeb zaměstnanosti, rovnost v přístupu ke zdravotní péči a dostupnost kompenzačních pomůcek a dětem a mladým lidem s postižením dostupnost vzdělávání v hlavním proudu.
  2. Stop ústavům
    • Zastavit přijímání dospělých i dětí se zdravotním postižením do existujících ústavních zařízení a kvalifikovat žádost rodiny o umístění dítěte s postižením do pobytové sociální služby jako situaci ohrožující dítě.
    • Nevytvářet nová ústavní zařízení ústavní péče.
    • Transformovat stávající ústavní zařízení pro lidi se zdravotním postižením, ústavní zařízení pro děti a ústavní zařízení pro lidi s duševní nemocí do komunitních služeb poskytovaných v domácím a přirozeném prostředí.
    • Vytvořit, schválit a naplňovat státní strategii transformace/deinstitucionalizace.
  3. Spolupráce
    • Vytvořit síť odborníků, představitelů správy a samosprávy a pečujících osob, kteří usilují o péči o lidi s postižením v přirozeném prostředí.
    • Zapojit lidi s postižením do rozhodování.
    • Získat podporu veřejnosti pro proces deinstitucionalizace a její cílový stav (lidé s postižením žijí a jsou uživateli služeb v přirozeném prostředí).

 

Principy deinstitucionalizace

Aby proces deinstitucionalizace proběhl úspěšně, jeho výsledky byly trvalé a nebyl jím nikdo poškozen, je třeba se při všech krocích a rozhodnutích učiněných během transformace řídit následujícími principy:

  • V každém okamžiku v průběhu deinstitucionalizace je nutné sledovat, zda změny směřují k začleňování uživatelů sociálních služeb do běžného života společnosti. (Např. zda v nově vytvořené domácnosti sociální služby nedochází k tomu, že zde uživatelé sice žijí v lepších podmínkách, ale izolováni od okolí bez dalších vztahů mimo kontakty s pracovníky služby; zda služba, kterou uživatel využívá namísto původní ústavní služby, neposkytuje málo, nebo naopak příliš podpory, která uživatele brzdí v rozvoji či opuštění sociální služby apod.)
  • V každém okamžiku v průběhu deinstitucionalizace je nutné sledovat, zda jsou naplňována práva uživatelů sociálních služeb. (Proces deinstitucionalizace s sebou přináší mimo jiné nutnost, aby řada lidí udělala řadu velkých rozhodnutí. Je důležité, aby tato rozhodnutí nepoškodila uživatele sociálních služeb a nebyla v rozporu s jejich potřebami a zájmy.)
  • Změny v průběhu deinstitucionalizace se týkají všech lidí, kteří jsou či budou uživateli sociálních služeb. (Nelze je vztahovat např. pouze na lidi, kteří potřebují nižší míru podpory.)
  • Rozhodování o deinstitucionalizaci se účastní všichni, jichž se týká, zejména pak uživatelé služeb. (Součástí procesu deinstitucionalizace je také práce na tom, aby lidé se zdravotním postižením měli dostatek kompetencí, dovedností a podpory k tomu, aby dokázali vyjádřit svůj názor.)
  • V průběhu deinstitucionalizace je zajištěno bezpečí uživatelů sociálních služeb, zejm. při rušení ústavních služeb. (A to i po odchodu z ústavu. Nejvíce ohrožené je třeba nejvíce chránit. Nejvíce ohroženy jsou děti a také lidé, u kterých si nejsme jejich přáním jisti, lidé, kteří nekomunikují běžným způsobem.)
  • Součástí deinstitucionalizace je zvyšování povědomí veřejnosti. (Především o otázkách spojených se zdravotním postižením, lidskými právy, začleňováním do společnosti, využíváním sociálních služeb a deinstitucionalizaci.)
  • Deinstitucionalizace je řízený proces, který je pravidelně vyhodnocován. (Deinstitucionalizace je rozsáhlá změna, která nemůže probíhat náhodně nebo nahodile. Jinak je ohroženo bezpečí jejích účastníků.)
  • Deinstitucionalizace se týká všech oblastí života uživatelů sociálních služeb. (Neomezuje se jen na sociální služby, zahrnuje např. i oblast vzdělávání, zaměstnávání, zdravotní péče, právního postavení uživatelů, bariérovosti prostředí.)