Rizika pro deinstitucionalizaci sociálních služeb v Česku

Hlavní potíže a rizika z hlediska systému sociální péče:

1. V Česku žije v ústavních službách 15 000 lidí se zdravotním postižením a 8 000 dětí.
2. Nedostatek podpory v běžném prostředí a prostřednictvím komunitních služeb.
3. Stále vznikají nové velkokapacitní ústavní služby; jak pro osoby se zdravotním postižením Výrazně narůstají ústavní kapacity domovů se zvláštním režimem. Přibývá ústavních zařízení pro seniory.
4. Existující velkokapacitní ústavní služby se tzv. humanizují, prodlužuje se doba, po kterou v nich lidé musí žít. A to včetně prostředků z Evropského sociálního fondu.
5. Systém je nastaven výrazně ve prospěch ústavní péče.

Hlavní potíže a rizika z hlediska čerpání ESF jako nástroje pro sociální začlenění:

1. Neexistuje strategie deinstitucionalizace.
2. Chybí jasný mechanismus, který by zabránil zneužití peněz z ESF ve prospěch ústavní péče: v současných operačních programech nejsou jasná kritéria.
3. Z minulého období je zřejmé, že prostředky ESF mohou být a jsou používány k rekonstrukci stávajících ústavních zařízení.

Bližší popis situace vč. statistických údajů a zdrojů je uveden v příloze.

Hlavní dosavadní kroky státu v deinstitucionalizaci sociálních služeb:

• MPSV zahájilo transformaci sociálních služeb (viz Usnesení Vlády ČR č. 127/2007 „Koncepce podpory transformace pobytových sociálních služeb v jiné typy sociálních služeb, poskytovaných v přirozené komunitě uživatele a podporující sociální začleňování uživatele do společnosti“)
• MPSV podporuje transformaci vybraných zařízení a směřuje část peněz z ESF ve prospěch transformace. (Díky projektu MPSV odešlo z ústavů v letech 2009-13 více než 540 lidí.)
• MPSV stanovilo transformaci ústavní péče jako jeden z dílčích cílů strategie sociálních služeb 2015.
• MPSV vytvořilo komplexní sestavu metodických a analytických materiálů, na nichž lze postavit další transformační kroky.
• Existuje rozsáhlá síť odborníků a organizací, kteří mají s transformací zkušenosti a jsou připraveni je sdílet. Existují příklady dobré praxe.

Klíčové kroky k podpoře deinstitucionalizace – zajištění společenského začlenění lidí s postižením

Pro MPSV jako ústřední orgán státní správy v oblasti sociálních služeb:

1. Zpracovat strategii transformace z ústavní péče na péči komunitní, vč.
   1. jasného vymezení ústavních zařízení;
   2. nastavení konkrétních opatření a časového harmonogramu k opuštění ústavního modelu péče.
2. Vytvořit konkrétní a jasné mechanismy, které zaručí, že peníze z ESF půjdou ve prospěch sociální inkluze a přechodu z ústavní do komunitní péče. Výsledkem konkrétní projektů bude snížení počtu lidí v ústavní péči, snížení kapacit zařízení ústavní péče a zvýšení kapacit komunitní péče.
3. Zapojit organizace občanské společnosti a zástupce cílových skupin do tvorby strategie deinstitucionalizace a strategie sociálních služeb.

JDI – jednota pro deinstitucionalizaci
Představujeme široké zázemí odborníků schopných a ochotných pomoci s tvorbou strategie transformace. Rádi přispějeme k tvorbě a naplnění strategie deinstitucionalizace.
Centrum podpory transformace, o.p.s.